Bitva o Bagdád
Pád iráckého hlavního města v dubnu 2003.
Pád iráckého hlavního města v dubnu 2003.
- Kdy
- začátek dubna 2003
- Kde
- Bagdád
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 36 000USA a spojenci ≈ 36 000Irák
USA a spojenci: jednotky 3. pěší divize americké armády a 1. divize americké námořní pěchoty · Irák: přibližně 36 000 iráckých vojáků, včetně republikánské gardy a speciální republikánské gardy, dále milice a zahraniční dobrovolníci
- Ztráty (odhad)
- ≈ 34USA a spojenci ≈ 2 000Irák
Celkem ≈ 2 034 padlých a raněných
USA a spojenci: nízké ztráty, včetně 34 padlých koaličních vojáků (odhad z anglické Wikipedie) · Irák: tisíce padlých iráckých vojáků, přes 2 000 (odhad z anglické Wikipedie)
Pozadí
Bitva o Bagdád probíhala na počátku dubna 2003 jako klíčová součást invaze do Iráku vedené Spojenými státy a jejich spojenci. Tato invaze byla motivována snahou svrhnout režim Saddáma Husajna a ukončit jeho vládu v Iráku.
Před bitvou probíhalo intenzivní bombardování iráckých pozic, zejména republikánské gardy, a koaliční síly postupně obklopovaly hlavní město. Irácká armáda a milice se připravovaly na obranu, přičemž většina iráckých vojáků byla rozmístěna na obranné linii přibližně 50 km od Bagdádu. Kromě regulérní armády se do obrany zapojili i zahraniční dobrovolníci.
Síly a velitelé
Útok na Bagdád vedly jednotky 3. pěší divize americké armády a 1. divize americké námořní pěchoty, vybavené tanky M1 Abrams, bojovými vozidly pěchoty M2 Bradley a transportéry M113. Leteckou podporu poskytovala letadla Harrier GR7, A-10 a bombardéry B-52. Irácké síly čítaly přibližně 36 000 vojáků, včetně elitní republikánské gardy a speciální republikánské gardy, podporovaných milicemi a zahraničními dobrovolníky. Irácká obrana byla soustředěna na linie mimo město a klíčové pozice včetně letiště a vládních budov.
Průběh bitvy
Bitva začala intenzivním bombardováním již 19. března 2003, které se zintenzivnilo 21. března. Koaliční síly postupovaly směrem k Bagdádu, přičemž se střetly s iráckou speciální republikánskou gardou ještě před vstupem do města. 4. dubna dobyly jednotky 1. brigády 3. pěší divize bagdádské mezinárodní letiště po několika hodinách těžkých bojů, během nichž byl vyznamenán seržant Paul Ray Smith Medailí cti.
5. dubna byla vyslána obrněná jednotka na průzkum města, která nehlásila organizovaný odpor a dorazila k letišti. O dva dny později proběhl druhý průnik, kdy byla dobyta tzv. Zelená zóna, vládní centrum města, což výrazně urychlilo konec bojů. 7. dubna americká vojska obsadila prezidentský palác u řeky Tigris a vyzvala obránce k vzdání se.
Po pádu režimu došlo k rozsáhlému rabování a chaosu ve městě. Koaliční síly postupně upevňovaly kontrolu nad strategickými objekty, přičemž boj pokračoval i po formálním dobytí města. 9. dubna Saddám Husajn naposledy vyšel z bunkru a pozdravil obyvatele, poté město opustil.
Výzbroj a technika v bitvě
- Tank M1 AbramsDetail → — Hlavní bojový tank americké armády použitý v pozemních bojích.
- Bojové vozidlo pěchoty M2 Bradley — Pancéřované vozidlo pro přepravu pěchoty a podporu v boji.
- Transportér M113 — Pancéřovaný transportér pěchoty používaný americkou armádou.
- Bojová letadla Harrier GR7 — Letadla poskytující leteckou podporu pozemním jednotkám.
- Bombardéry B-52 — Strategická bombardovací letadla používaná k náletům na irácké pozice.
Klíčové fáze
- Intenzivní bombardováníZačalo 19. března 2003 a vyvrcholilo 21. března, zaměřené na iráckou republikánskou gardu.
- Boje o letiště4. dubna jednotky 1. brigády 3. pěší divize dobyly bagdádské mezinárodní letiště po těžkých bojích.
- Thunder Runs5. a 7. dubna průzkumné a útočné jízdy obrněných jednotek do města, vedoucí k dobytí Zelené zóny.
- Obsazení prezidentského paláce7. dubna americká vojska obsadila palác u řeky Tigris a vyzvala obránce k vzdání.
- Pád režimu a rabováníPo dobytí města došlo k chaosu, rabování a postupnému upevnění koaliční kontroly.
Ztráty
Podle anglické Wikipedie zahynulo v bitvě přes 2 000 iráckých vojáků a 34 koaličních vojáků. Český zdroj uvádí, že v boji padly tisíce iráckých vojáků, zatímco koaliční ztráty byly nízké. Přesná čísla raněných a zajatých nejsou spolehlivě doložena.
Důsledky a význam
Bitva o Bagdád znamenala pád režimu Saddáma Husajna a otevřela cestu k obsazení hlavního města koaličními silami. Po dobytí města následovalo rozsáhlé rabování, které poškodilo vládní budovy, kulturní instituce včetně Národního muzea a civilní infrastrukturu. Některé ztráty kulturního dědictví byly nenávratné.
Politická kontrola nad městem byla zpočátku nejistá, neboť pokračovaly boje s loajálními milicemi a představitelé bývalého režimu unikli. Symbolickým momentem byla demolice sochy Saddáma Husajna na náměstí Firdos. Bitva a následná okupace města měly zásadní dopad na další vývoj války v Iráku a stabilizaci země.
Zajímavosti
- Seržant první třídy Paul Ray Smith obdržel Medaili cti za statečnost při obraně bagdádského letiště, první takové vyznamenání od 2. světové války pro 3. pěší divizi.
- Během bitvy bylo z letadel shozeno kolem 200 000 letáků vyzývajících civilisty, aby neopouštěli své domovy.
- V době nejintenzivnějších bojů prováděla koaliční letadla až tisíc náletů denně.
- Po dobytí města bylo vykradeno Irácké národní muzeum, kde bylo ukradeno nebo poškozeno mnoho z 170 000 artefaktů.
- Při útocích na novinářské stanice v Bagdádu zahynul jeden reportér a další byli zraněni, což vyvolalo znepokojení nad bezpečností médií.
Časté otázky
Kdo vedl koaliční útok na Bagdád?
Útok vedly jednotky 3. pěší divize americké armády a 1. divize americké námořní pěchoty.
Jaké byly ztráty na obou stranách?
Koaliční ztráty byly nízké, s 34 padlými vojáky, irácké ztráty byly tisíce padlých, přes 2 000 podle odhadů.
Jaký byl význam bitvy o Bagdád?
Bitva znamenala pád režimu Saddáma Husajna a otevřela cestu k obsazení hlavního města koaličními silami.
Co se stalo po dobytí města?
Následovalo rozsáhlé rabování, poškození kulturního dědictví a pokračující boje s loajálními milicemi.