Bitva u Legnana

Bitva u Legnana se odehrála v kontextu dlouhodobého konfliktu mezi Svatou říší římskou a severoitalskými městy, která si usilovala o nezávislost a faktickou samosprávu. Po zvolení Fridricha I. Barbarossy císařem v roce 1152 se snažil obnovit císařskou moc v severní Itálii, kde města jako Milán profitovala z obchodních cest a odmítala platit daně. Po několika neúspěšných taženích a tvrdých opatřeních proti povstalcům vznikla Lombardská liga, vojenská aliance měst, která se postavila proti císařské nadvládě.

V roce 1174 Fridrich podnikl pátou a poslední výpravu do Itálie s cílem zlomit moc Lombardské ligy a zabránit jejímu sbližování s papežem Alexandrem III. Navzdory počátečním úspěchům a podpoře spojenců se mu nepodařilo definitivně ovládnout severní Itálii, což vyvrcholilo bitvou u Legnana v roce 1176.

Armáda Svaté říše římské pod vedením císaře Fridricha I. Barbarossy byla tvořena přibližně 3 000 muži, převážně těžkou jízdou, s malým počtem pěchoty. Fridrich se spoléhal na rychlost a útočnou sílu jízdy a věřil, že pěchota nebude potřeba. Lombardská liga měla asi 15 000 mužů, s rovnoměrným poměrem pěchoty a jízdy, a byla vedena Guidem da Landriano, bývalým konzulou Milána a rektorem ligy. Lombardové měli také symbolický vůz Carroccio, který představoval sílu a nezávislost jejich měst. Obě strany se setkaly 29. května 1176 u Legnana, přičemž Lombardská liga chtěla zabránit spojení císařských vojsk v Pávii.

Bitva začala útokem italské jízdy na přední německé vojsko, které bylo překvapeno a rychle poraženo. Fridrich však dokázal zorganizovat zbytek svých sil a odrazil italskou jízdu. Poté vydal povel k hromadnému útoku, při kterém německá jízda prolomila linie italské jízdy, která prchla. Následoval útok na italskou pěchotu, která však neustoupila a vytvořila pevnou formaci podobnou řecké falanze. Tento neobvyklý odpor pěchoty, která vydržela nápor těžce obrněných rytířů, umožnil italské jízdě znovu se přeskupit a zaútočit. Demoralizovaní císařští jezdci se dali na útěk, což vedlo k chaosu a porážce císařovy armády. V bitvě byla ukořistěna císařská standarta a Fridrich unikl jen o vlásek.

Konkrétní údaje o ztrátách obou stran nejsou ve zdrojích spolehlivě doloženy, proto nelze přesně uvést počet padlých, raněných či zajatých. Odhady se v literatuře liší, ale přesná čísla chybí.

Bitva u Legnana znamenala zlomení moci císaře Fridricha I. Barbarossy nad Lombardií a ukončila jeho pokusy o podrobení severní Itálie. Po bitvě nebyla císařská armáda schopna dále porazit Lombardskou ligu, což vedlo k uzavření míru v Benátkách v roce 1177. Tento mír znamenal uznání autonomie severoitalských měst a byl předzvěstí pozdějších politických změn v regionu. Bitva se stala symbolem italského vlastenectví a odporu proti cizí nadvládě, což se odrazilo i v italské národní hymně a později v politických hnutích v Lombardii.