Bitva u Beneventa
Konec vlády Štaufů v jižní Itálii.
Konec vlády Štaufů v jižní Itálii.
- Kdy
- 1266
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 4 000Karel z Anjou —Manfred Sicilský
Karel z Anjou: asi 3000-5000 mužů (těžká jízda Karla z Anjou) · Manfred Sicilský: zhruba 300 lehkých saracenských jezdců ve třech skupinách a více pěchoty (Manfréd Sicilský)
- Celkové ztráty
- Manfred Sicilský: Manfréd padl a jeho vojska prohrála
Pozadí
Moc a síla Štaufů v jižní Itálii začala upadat již po smrti Fridricha II. v roce 1250. Po krátké vládě jeho syna Konráda IV. se vlády ujal Fridrichův levoboček Manfréd Sicilský, který díky podpoře Arabů z Lucery a jihoitalských měst upevnil svou moc na Sicílii a stal se vůdcem stoupenců císařství v severní Itálii.
Papež Klement IV. se obával, že Manfréd svými državami obklopí papežský stát, a proto nabídl sicilskou korunu Karlovi z Anjou, mladšímu bratrovi francouzského krále Ludvíka IX. Karel byl roku 1266 korunován v Římě a s podporou florentských a sienských bankéřů shromáždil armádu, s níž se vydal na jih Itálie, kde došlo ke střetu s Manfrédem u Beneventa.
Síly a velitelé
Manfrédovo vojsko bylo složeno z různorodých jednotek: v čele stáli saracénští lučištníci, následovaní 1 200 německými žoldnéřskými rytíři a těžkooděnci, dále 1 000 italských žoldnéřských jezdců a 300–400 saracénských lehkých jezdců, a nakonec 1 400 šlechticů a těžké jízdy z Manfrédova království. Manfréd osobně velel poslední skupině, které však příliš nedůvěřoval.
Karel z Anjou disponoval armádou o síle asi 12 000 mužů, která byla složena převážně z francouzských a provensálských rytířů, jízdních seržantů, pěchoty a kušníků. Karlova armáda byla homogennější a lépe organizovaná, což jí poskytovalo výhodu v boji.
Průběh bitvy
Bitva začala ráno, kdy Manfréd vyslal své saracénské lučištníky vpřed. Karlova pěchota a kušníci byli zpočátku zatlačeni, ale následný útok provensálských jezdců první linie Karla z Anjou saracény rychle rozprášil.
Němečtí rytíři z Manfrédovy první linie poté přešli most a zaútočili na provensálskou jízdu. Zpočátku měli převahu díky těžké zbroji, ale francouzští rytíři objevili slabinu v jejich plátové zbroji v podpaží a v boji zblízka je začali likvidovat. Německá jízda byla téměř zcela zničena.
Manfrédova druhá linie dorazila pozdě a byla napadena ze všech stran, což vedlo k jejímu zhroucení a útěku. Většina šlechticů z třetí linie Manfréda dezertovala a Manfréd s hrstkou věrných padl v boji. Bitva skončila drtivou porážkou Manfrédových sil a jeho smrtí.
Výzbroj a technika v bitvě
- Plátová zbroj — Němečtí žoldnéři Manfréda byli vybaveni nově zaváděnou plátovou zbrojí, která však měla slabinu v podpaží.
- Saracénští lučištníci — V přední linii Manfrédovy armády stáli saracénští lučištníci, kteří zahájili bitvu.
- Těžká jízda — Obě strany nasadily těžkou jízdu, která sehrála klíčovou roli v průběhu bitvy.
- Kušníci — Karlova armáda zahrnovala 600 kušníků, kteří byli nasazeni v přední linii.
Klíčové fáze
- Útok saracénských lučištníkůManfréd vyslal své saracénské lučištníky vpřed, kteří zpočátku zatlačili Karlovu pěchotu a kušníky.
- Střet těžké jízdyNěmečtí rytíři přešli most a zaútočili na provensálskou jízdu, zpočátku s úspěchem.
- Obrácení průběhu bitvyFrancouzští rytíři odhalili slabinu v německé zbroji a zničili první linii Manfrédovy armády.
- Rozpad Manfrédovy armády a smrt králeDruhá a třetí linie Manfrédovy armády se zhroutily, většina šlechty dezertovala a Manfréd padl v boji.
Ztráty
Podle anglické Wikipedie bylo téměř celé Manfrédovo vojsko zničeno, včetně většiny těžké jízdy a saracénských jednotek. Přesné počty ztrát nejsou ve zdrojích spolehlivě doloženy.
Důsledky a význam
Porážka a smrt Manfréda znamenala konec vlády Štaufů v jižní Itálii a umožnila Karlovi z Anjou převzít kontrolu nad Sicilským královstvím bez většího odporu. Tím byla ukončena éra štaufské nadvlády na Apeninském poloostrově a začala vláda kapetovské dynastie Anjouovců.
Bitva u Beneventa měla zásadní dopad na mocenské poměry v Itálii a posílila vliv papežství, které dosáhlo svého cíle odstraněním štaufské hrozby. Karel z Anjou se stal novým sicilským králem a připravoval se na další střetnutí s posledním štaufským dědicem Konradinem.
Zajímavosti
- Manfréd Sicilský padl v bitvě a jeho tělo bylo nalezeno až dva dny po střetu.
- Němečtí žoldnéři Manfréda byli vybaveni novou plátovou zbrojí, která však měla slabinu v podpaží.
- Saracénská jednotka, která bojovala na Manfrédově straně, byla v bitvě prakticky zničena.
- Karel z Anjou byl korunován sicilským králem v Římě jen několik týdnů před bitvou.
Časté otázky
Kdo zvítězil v bitvě u Beneventa?
V bitvě u Beneventa zvítězil Karel z Anjou a jeho vojsko.
Jaké byly hlavní složky Manfrédovy armády?
Manfrédova armáda se skládala ze saracénských lučištníků, německých žoldnéřských rytířů, italských jezdců a šlechty z jeho království.
Jaký byl význam bitvy u Beneventa?
Bitva znamenala konec vlády Štaufů v jižní Itálii a nástup Karla z Anjou na sicilský trůn.
Jaké byly ztráty na obou stranách?
Přesné počty ztrát nejsou ve zdrojích doloženy, ale Manfrédovo vojsko bylo téměř zcela zničeno.