Bitva u Pavie
Zajetí francouzského krále a nástup palných zbraní.
Rozhodné habsburské vítězství; francouzský král František I. padl do zajetí.
- Kdy
- 24. února 1525
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 33 000Habsburská monarchie (Karel V.) ≈ 22 300Francouzské království (František I.)
Habsburská monarchie (Karel V.): ~33 000 mužů (Francie) · Francouzské království (František I.): ~22 300 mužů (císařská armáda Karla V.)
- Celkové ztráty
- Habsburská monarchie (Karel V.): velké ztráty, včetně mnoha padlých šlechticů a zajatých; přesná čísla nejsou spolehlivě doložena · Francouzské království (František I.): nejsou spolehlivě doložena
Pozadí
Bitva u Pavie se odehrála v rámci italských válek, ve kterých Habsburská monarchie a Francie soupeřily o nadvládu nad italskými provinciemi. Na počátku 16. století ovládala Francie Lombardii, ale po porážce u Bicocca v roce 1522 byla nucena se stáhnout.
Francouzský král František I. se rozhodl v roce 1523 znovu napadnout Lombardii, ale jeho snaha byla zmařena císařskými silami v bitvě u Sesie. Po několika neúspěších a obléhání Pavie, které Francouzi nedokázali dobýt, se situace vyhrotila k rozhodující bitvě v únoru 1525.
Síly a velitelé
Francouzská armáda pod vedením krále Františka I. čítala asi 33 000 mužů, včetně 6 000 francouzských pěšáků, 8 000 švýcarských žoldnéřů, 5 000 německých a 4 000 italských žoldnéřů (Černé prapory), dále 2 000 gendarmes a 1 200 lances fournies. Císařská armáda Karla V. měla asi 22 300 mužů, včetně 12 000 německých lancknechtů, 5 000 Španělů a 3 000 Italů, s 1 500 rytíři a 800 lances.
Velitelé císařské armády byli Charles de Lannoy, Charles III. vévoda z Bourbonu, Fernando d'Avalos, Georg Frundsberg a Antonio de Leyva, který držel Pavií. Francouzi obléhali Pavií, kterou držel de Leyva s asi 9 000 muži.
Průběh bitvy
Večer 23. února se císařské jednotky přesunuly tajně severně podél zdí Viscontiho parku a vytvořily průlom v oboře u vesnice San Genesio, kterým vnikly do parku. Ráno 24. února začal boj, kdy císařští arkebuzíři a lehká jízda postupovali k pevnosti Mirabella a rozptýlili francouzskou jízdu.
Francouzský král František I. vedl protiútok s jízdou, která rozprášila početně slabší císařské jezdce, ale tím se oddělil od své pěchoty. Císařští pod velením d'Avalose a Frundsberga zformovali jednotky a zaútočili na francouzskou pěchotu, která byla poražena a začala ustupovat.
Okolo 8. hodiny ráno byla francouzská jízda obklíčena a systematicky likvidována. František I. byl zajat poté, co mu byl zabit kůň a byl obklopen císařskými arkebuzíry a lancknechty. Současně obránci Pavie pod de Leyvou porazili švýcarské žoldnéře na obléhacích postaveních.
Bitva skončila kolem 9. hodiny ráno, kdy francouzská armáda ustoupila k Milánu pod velením vévody z Alençonu.
Výzbroj a technika v bitvě
- Arkebusy — Použity císařskými arkebuzíry, kteří sehráli klíčovou roli v obklíčení a porážce francouzské jízdy.
- Lancknechti — Němečtí žoldnéři vybavení pikami, kteří tvořili hlavní pěchotu císařské armády.
- Francouzská jízda (gendarmes) — Těžká rytířská jízda vedená Františkem I., která vedla protiútok, ale byla nakonec obklíčena a zničena.
Klíčové fáze
- Přesun ve tměCísařské jednotky se v noci 23. února přesunuly tajně severně a vytvořily průlom v oboře, čímž překvapily Francouze.
- Františkův protiútokKrál František I. vedl jízdu proti císařským, která je zpočátku rozprášila, ale oddělil se od pěchoty.
- Zakončení bitvyCísařské jednotky obklíčily francouzskou jízdu, systematicky ji zničily a zajaly krále Františka I.
Ztráty
Přesná čísla ztrát nejsou spolehlivě doložena. Francouzská armáda utrpěla těžké ztráty včetně mnoha padlých šlechticů a zajatých, včetně samotného krále Františka I. Císařské ztráty nejsou ve zdrojích přesně uvedeny.
Důsledky a význam
Bitva u Pavie znamenala rozhodující vítězství císařské armády Karla V. a zajetí francouzského krále Františka I., který byl uvězněn v Pizzighettone a později převezen do Španělska. Následně byl nucen podepsat Madridskou dohodu, v níž se vzdal nároků na Milán a Burgundsko.
Francie však smlouvu po propuštění krále zrušila a brzy obnovila válku. Bitva tak měla dlouhodobý dopad na mocenské poměry v Itálii a Evropě, upevnila postavení Habsburků a ukončila éru rytířských bitev v klasickém stylu.
Zajímavosti
- Francouzský král František I. byl zajat během bitvy, ale není přesně známo, kdo ho zajal – připisuje se to několika osobám včetně Alonsa Pity da Veigy a Charlese de Lannoye.
- Bitva se odehrála v rozsáhlém Viscontiho parku u Pavie, který dnes již neexistuje, ale jeho části jsou chráněny jako přírodní rezervace.
- Francouzská armáda zahrnovala velké množství žoldnéřů ze Švýcarska, Německa a Itálie, včetně nechvalně proslulých Černých praporů.
- Bitva ukončila éru rytířských bitev s těžkou jízdou v klasickém stylu a potvrdila význam střelných zbraní v boji.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Pavie odehrála?
Bitva se odehrála 24. února 1525 u města Pavia v Itálii.
Kdo vedl armády v bitvě u Pavie?
Francouzskou armádu vedl král František I., císařskou armádu vedl Charles de Lannoy spolu s dalšími veliteli jako Charles III. vévoda z Bourbonu a Fernando d'Avalos.
Jaký byl výsledek bitvy u Pavie?
Císařská armáda Karla V. zvítězila a zajala francouzského krále Františka I.
Jaký význam měla bitva u Pavie?
Bitva znamenala rozhodující vítězství Habsburků v italských válkách, zajetí francouzského krále a změnu mocenských poměrů v Evropě.