Operace Market Garden

V srpnu 1944 po úspěšném vylodění v Normandii a uzavření Falaise Pocket pronásledovaly spojenecké armády ustupující německé jednotky a osvobodily téměř celé Francii a Belgii. Dne 1. září převzal velení pozemních sil generál Dwight D. Eisenhower, což vyvolalo napětí mezi britským maršálem Montgomerym a americkým generálem Bradleyem.

Spojenecké armády čelily logistickým problémům, zejména nedostatku pohonných hmot, což zpomalovalo postup. Zachycení přístavu Antverpy bylo strategicky důležité, ale jeho využití bylo zpožděno kvůli německé kontrole ústí řeky Šelda. Montgomery prosazoval koncentrovaný útok na severu, zatímco Eisenhower preferoval široký frontální postup.

Původní plán operace Comet byl kvůli špatnému počasí a rostoucímu odporu Němců zrušen a nahrazen ambicióznější operací Market Garden, jejímž cílem bylo obejít Siegfriedovu linii a překročit Rýn v Arnhemu, čímž by se otevřela cesta do srdce Německa.

Operace Market Garden se skládala ze dvou částí: Market – výsadková operace vedená První spojeneckou výsadkovou armádou pod velením generála Breretona, zahrnující americké 101. a 82. výsadkové divize, britskou 1. výsadkovou divizi a polskou 1. samostatnou parašutistickou brigádu; a Garden – pozemní operace britské Druhé armády, vedené XXX. sborem generála Horrokse.

Výsadkáři měli za úkol obsadit klíčové mosty přes řeky v Nizozemsku, zatímco pozemní jednotky měly rychle postupovat po jediné silnici k těmto mostům a zajistit průlom do Německa. Velitel britské 1. výsadkové divize byl Roy Urquhart, polskou brigádu vedl Stanisław Sosabowski. Německé síly v oblasti zahrnovaly asi 100 000 vojáků, včetně elitních divizí Waffen SS, které se reorganizovaly po nasazení na východní frontě.

Operace začala 17. září 1944 seskokem výsadkářů do tří zón: Eindhoven, Nijmegen a Arnhem. Americká 101. výsadková divize obsadila mosty u Eindhovenu, 82. výsadková divize úspěšně zajistila most přes řeku Waal u Nijmegenu 20. září.

Britská 1. výsadková divize byla vysazena nejseverněji u Arnhemu, kde měla za úkol obsadit tři mosty přes Nederrijn. Železniční most u Oosterbeeku byl zničen Němci, pontonový most u Arnhemu byl nepoužitelný, zůstal silniční most v Arnhemu. Výsadkáři se setkali s tvrdým odporem elitních německých jednotek SS, které zde odpočívaly.

Podplukovník John Frost vedl část výsadkářů, kteří obsadili severní konec silničního mostu v Arnhemu a udrželi jej déle, než bylo plánováno, ale nakonec museli kapitulovat. Zbytky spojeneckých sil se stáhly k Oosterbeeku a 25. září byly evakuovány přes řeku Nederrijn.

Pozemní jednotky XXX. sboru postupovaly pomalu po úzké silnici, což způsobilo zpoždění a znemožnilo včasné spojení s výsadkáři v Arnhemu.

Britská 1. výsadková divize utrpěla u Arnhemu přibližně 8 000 padlých, nezvěstných a zajatých z celkového počtu 10 000 mužů. Ztráty na straně Němců nejsou ve zdroji spolehlivě doloženy.

Operace Market Garden skončila neúspěchem, když se spojencům nepodařilo udržet klíčový most v Arnhemu, což znamenalo, že Rýn zůstal překážkou až do března 1945. Porážka u Arnhemu je považována za poslední velké vítězství Němců na západní frontě.

Spojenci tak nemohli rychle proniknout do Německa a ukončit válku v roce 1944, jak bylo původně plánováno. Operace také ukázala problémy v plánování a koordinaci mezi výsadkovými a pozemními jednotkami.

Památka na operaci je zachována v muzeích v Oosterbeeku a Groesbeeku a v mnoha dílech populární kultury, včetně filmů a her.