Bitva u Sentina
„Bitva národů" starověké Itálie — Řím ovládl poloostrov.
„Bitva národů" starověké Itálie — Řím ovládl poloostrov.
- Kdy
- 295 př. n. l.
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 38 000Řím —Samnité a spojenci
Řím: ~38 000 mužů, 4 římské legie, římské jezdectvo, spojenecké legie a jízda · Samnité a spojenci: větší koalice Samnitů, Etrusků, Umbrů a galských spojenců (Etruskové a Umbrové se stáhli před bitvou)
- Ztráty (odhad)
- ≈ 8 700Řím ≈ 20 000Samnité a spojenci
Celkem ≈ 28 700 padlých a raněných
Řím: 8 700 mužů · Samnité a spojenci: 20 000 mužů (Senonové podle Livia), další ztráty nejsou přesně doloženy
Pozadí
Bitva u Sentina byla klíčovým střetnutím třetí samnitské války, která vypukla poté, co Lucánci požádali Řím o pomoc proti útokům Samnitů. Řím se do konfliktu zapojil a válka se postupně rozšířila i na další italské kmeny, včetně Etrusků a Galů.
V předchozích letech vedli Římané úspěšné tažení proti Samnitům a Etruskům, přičemž došlo k několika významným bitvám a k devastaci samnitského území. V roce 295 př. n. l. se proti Římu vytvořila silná koalice Samnitů, Etrusků, Umbrů a galských Senonů, což představovalo dosud největší hrozbu pro římskou nadvládu v Itálii.
Síly a velitelé
Římské vojsko bylo tvořeno čtyřmi římskými legiemi, silným kontingentem římského jezdectva, vybranou jízdou z Kampánie, čtyřmi spojeneckými a latinskými legiemi a spojeneckou jízdou. Celkový počet římských sil dosahoval podle zdrojů kolem 38 000 až 40 000 mužů.
Proti nim stála koalice Samnitů, Galů (Senonů), Etrusků a Umbrů, avšak Etruskové a Umbrové se nakonec z bojiště stáhli kvůli ohrožení svých domovů. Římským vojskům veleli konzulové Publius Decius Mus a Quintus Fabius Maximus Rullianus. Koalici velel samnitský velitel Gellius Egnatius.
Průběh bitvy
Obě armády dorazily na planinu u Sentina a po dva dny vyčkávaly, než se odhodlaly k boji. Nakonec Římané, neschopní udržet své vojáky na uzdě, zaútočili na nepřítele.
Na pravém křídle římské armády velel Fabius proti Samnitům, zatímco Decius na levém křídle čelil galským Senonům. Decius zahájil agresivní útok jezdců, kteří dvakrát zatlačili galskou jízdu, ale byli odraženi galskými válečnými vozy a pěchotou, což vedlo k prolomení římské linie.
V kritickém okamžiku Decius provedl rituální devotio, obětoval se a vrhl se do nepřátelských řad, čímž povzbudil své vojáky. Fabius mezitím na pravém křídle úspěšně vytlačil Samnity z bojiště, následně zaútočil na Galy z boku a rozhodl tak bitvu ve prospěch Římanů.
Výzbroj a technika v bitvě
- římské legie — Hlavní síla římské armády tvořená pěchotou a podporovaná jezdectvem.
- galské válečné vozy — Vozy nasazené galskými Senony, které sehrály významnou roli při útoku na římské levé křídlo.
- jezdecké oddíly — Silný kontingent římského a spojeneckého jezdectva, včetně vybrané kampánské jízdy.
Klíčové fáze
- Vyčkávání před bitvouObě armády stály proti sobě na planině u Sentina a dva dny vyčkávaly, než došlo k boji.
- První střet a galský útokŘímané zaútočili, Deciova jízda byla odražena galskými vozy a pěchotou, což vedlo k prolomení římské linie.
- Devotio Publiem Deciem MusemKonzul Decius provedl rituální sebeobětování, čímž pozvedl morálku svých vojáků.
- Fabiův protiútok a vítězstvíFabius vytlačil Samnity, zaútočil na Galy z boku a rozhodl bitvu ve prospěch Římanů.
Ztráty
Podle Livia ztratili Římané v bitvě 8 700 mužů a jejich protivníci 20 000 mužů. Jiné odhady ve zdrojích nejsou uvedeny.
Důsledky a význam
Vítězství u Sentina znamenalo rozpad koalice Samnitů, Etrusků, Umbrů a Galů, přičemž Etruskové, Umbrové a Senonové se po bitvě z války stáhli. Samnité utrpěli těžké ztráty a zůstali v konfliktu s Římem osamoceni.
Bitva otevřela Římanům cestu k ovládnutí většiny Apeninského poloostrova. V následujících letech pokračovali v tažení proti Samnitům, které skončilo jejich kapitulací v roce 290 př. n. l. a upevněním římské moci ve střední a části jižní Itálie.
Zajímavosti
- Bitva u Sentina byla podle dobových pramenů největším válečným střetnutím na půdě Itálie do té doby.
- Konzul Publius Decius Mus padl v bitvě poté, co provedl rituální devotio, stejně jako jeho otec v bitvě u Vesuvu v roce 340 př. n. l.
- Etruskové a Umbrové se bitvy nakonec nezúčastnili, protože byli odvoláni k obraně svých domovů.
- Po bitvě se římský konzul Fabius vrátil do Říma slavit triumf.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Sentina odehrála?
Bitva proběhla v roce 295 př. n. l. poblíž Sentina, dnešního Sassoferrata v oblasti Marche v Itálii.
Kdo velel římským silám v bitvě u Sentina?
Římským vojskům veleli konzulové Publius Decius Mus a Quintus Fabius Maximus Rullianus.
Jaké byly ztráty obou stran v bitvě u Sentina?
Podle Livia ztratili Římané 8 700 mužů a jejich protivníci 20 000 mužů.
Jaký byl význam bitvy u Sentina?
Bitva znamenala rozpad koalice proti Římu a otevřela cestu k ovládnutí většiny Apeninského poloostrova Římany.