Bitva u Saint-Quentinu
Španělské vítězství připomínané stavbou Escorialu.
Španělské vítězství připomínané stavbou Escorialu.
- Kdy
- 10. srpna 1557
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 26 000Španělsko ≈ 7 000Francie
Španělsko: ~26 000 mužů · Francie: 7 000 anglických spojenců + španělská vojska
Pozadí
Bitva u Saint-Quentin byla rozhodujícím střetem v rámci italské války v letech 1551–1559, která byla součástí dlouhodobého soupeření mezi Francií a Habsburskou monarchií o nadvládu v Evropě. Konflikt se odehrával na několika frontách a zahrnoval také další evropské mocnosti, včetně Anglie, která v této fázi války podporovala Habsburky.
Bezprostřední příčinou bitvy byla snaha francouzské armády ulehčit obleženému městu Saint-Quentin v Pikardii, které bylo pod útokem španělských a spojeneckých sil. Výsledek bitvy měl zásadní dopad na další průběh války a postavení obou soupeřících dynastií v Evropě.
Síly a velitelé
Habsbursko-španělská armáda byla vedena vévodou Emanuelem Filibertem Savojským a podporována přibližně 7 000 anglickými spojenci. Na druhé straně stála francouzská armáda pod velením Anne de Montmorency, vévody z Montmorency, a Louise de Gonzague.
Francouzská armáda čítala přibližně 26 000 mužů a jejím cílem bylo prorazit obležení a poskytnout pomoc městu Saint-Quentin.
Průběh bitvy
Bitva proběhla 10. srpna, na svátek svatého Vavřince, kdy španělská vojska s anglickými spojenci obléhala Saint-Quentin. Francouzský velitel Montmorency se pokusil s armádou přibližně 26 000 mužů město osvobodit.
Montmorency se rozhodl pokusit se proniknout do města přes bažiny, aby obešel hlavní španělské pozice. Tento manévr však zpomalil francouzský ústup, což umožnilo španělským silám zaútočit na oslabené Francouze.
V důsledku zpožděného ústupu byli Francouzi poraženi a Montmorency byl zajat. Během bojů byla také vážně poškozena kolegiátní kostelní stavba v Saint-Quentin požárem.
Klíčové fáze
- Obléhání Saint-QuentinŠpanělská vojska s anglickými spojenci obléhala město Saint-Quentin v Pikardii.
- Pokus o průnik FrancouzůFrancouzská armáda pod Montmorencym se pokusila proniknout do města přes bažiny, aby ulehčila obleženým.
- Zpožděný ústup a porážkaZpožděný ústup francouzských sil umožnil španělským vojskům zaútočit a rozhodně porazit Francouze, přičemž Montmorency byl zajat.
Ztráty
Zdroje neuvádějí konkrétní počty ztrát na žádné straně.
Důsledky a význam
Po vítězství u Saint-Quentin se španělský král Filip II. rozhodl dále nepostupovat a stáhl se do Španělského Nizozemí, kde byl od roku 1555 guvernérem. Bitva znamenala těžkou porážku pro Francii a oslabila její pozici v konfliktu.
V roce 1558 následovala další porážka Francouzů v bitvě u Gravelines. Válka byla ukončena až roku 1559 mírem v Cateau-Cambrésis, který potvrdil španělskou převahu v Evropě.
Zajímavosti
- Bitva se odehrála na svátek svatého Vavřince, což mělo pro španělského krále Filipa II. náboženský význam.
- Na památku vítězství na svátek svatého Vavřince nechal Filip II. postavit palác El Escorial ve tvaru roštu, na kterém byl světec umučen.
- Francouz Martin Guerre, později známý díky případu své identity, bojoval v bitvě na španělské straně a přišel zde o nohu.
- Během bitvy byl kolegiátní kostel v Saint-Quentin vážně poškozen požárem.
- Ve španělštině vzniklo přísloví 'Se armó la de San Quintín' pro označení velkého sporu nebo rozbroje.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Saint-Quentin odehrála?
Bitva proběhla 10. srpna 1557 u města Saint-Quentin v Pikardii.
Kdo vedl vítěznou armádu v bitvě u Saint-Quentin?
Vítěznou habsbursko-španělskou armádu vedl vévoda Emanuel Filibert Savojský.
Jaký byl výsledek bitvy u Saint-Quentin?
Bitva skončila rozhodným vítězstvím habsbursko-španělských vojsk a zajetím francouzského velitele Montmorencyho.
Jaký význam měla bitva pro další průběh války?
Bitva znamenala těžkou porážku pro Francii a přispěla k uzavření míru v Cateau-Cambrésis v roce 1559.