Bitva u Uhudu

Po emigraci muslimů do Medíny se napětí s Kurajšovci z Mekky zvýšilo, zejména kvůli muslimským nájezdům na karavany mekkánského obchodu. V roce 624 utrpěli Kurajšovci těžkou porážku v bitvě u Badr, kde bylo zabito několik jejich vůdců, což otřáslo jejich prestiží.

Abu Sufyan ibn Harb, vůdce Kurajšovců, svolal armádu přibližně 3 000 mužů, aby pomstil porážku u Badr a zaútočil na Medínu. Muslimové, kteří byli početně slabší, se rozhodli vyjít z opevněné Medíny a postavit se Kurajšovcům v otevřené bitvě u hory Uhud, což bylo částečně pod tlakem jejich vlastních bojovníků, kteří toužili po boji.

Kurajšovci měli asi 3 000 mužů, z nichž 700 bylo vybaveno řetězovou zbrojí. Armádu vedl Abu Sufyan ibn Harb, s pravým křídlem pod velením Khalida ibn al-Walida a levým křídlem pod velením Ikrimy, syna Amra ibn Hishama. Mezi nimi byl také Amr ibn al-As, který velel jízdě.

Muslimové měli asi 1 000 mužů, z nichž pouze 100 mělo zbroj. Muhammad osobně prověřil vojáky a vyřadil ty, které považoval za příliš mladé. Před bitvou umístil 50 lukostřelců na strategický kopec, aby chránili levé křídlo a zadní část armády před jízdou Kurajšovců, přičemž jim přísně nařídil, aby své pozice neopouštěli.

Bitva začala souboji, kdy Ali ibn Abi Talib zabil mekkánského praporčíka Talhu ibn Abi Talhu a jeho bratři a synové padli při pokusech o znovuzískání praporu. Po těchto soubojích se rozpoutal obecný boj, v němž muslimové zpočátku získali převahu a donutili Kurajšovce ustoupit.

Klíčovým momentem bylo, když většina muslimských lukostřelců, porušujíc rozkaz Muhammada, opustila své pozice, aby si rozdělila kořist z mekkánského tábora. To umožnilo Khalidovi ibn al-Walidovi, velitelovi mekkánské jízdy, provést protiútok zezadu, který zvrátil průběh bitvy.

Následný zmatek vedl k těžkým ztrátám na muslimské straně, včetně smrti Hamzy ibn Abd al-Muttaliba. Muhammad byl zraněn, ale přežil. Umar ibn al-Chattáb vedl protiútok, který donutil mekkánskou jízdu stáhnout se z kopců a bitva skončila.

Po bitvě Kurajšovci zůstali několik dní poblíž, ale nakonec se stáhli zpět do Mekky bez dalšího útoku.

Přesná čísla ztrát nejsou spolehlivě doložena. Ví se, že muslimové utrpěli těžké ztráty, včetně smrti Hamzy ibn Abd al-Muttaliba, a že ztráty Kurajšovců byly menší. Někteří historikové považují bitvu za porážku muslimů, jiní zdůrazňují, že Kurajšovci nedosáhli svého strategického cíle zničit Muhammada a jeho následovníky.

Bitva u Uhudu byla pro muslimy významným zklamáním, které mělo i náboženský rozměr, neboť očekávali další vítězství jako u Badr. Podle Koránu byla porážka důsledkem neposlušnosti části muslimských lukostřelců a byla vnímána jako Boží zkouška a trest.

Po bitvě Abu Sufyan upevnil svou pozici vůdce Kurajšovců a začal vytvářet aliance s okolními kmeny, což vedlo k dalším konfliktům, včetně vyhnání židovského kmene Banu Nadir z Medíny a následné bitvy u příkopu v roce 627.

Bitva také znamenala vzestup vojenského významu Khalida ibn al-Walida, který se později stal jedním z nejvýznamnějších arabských generálů v období islámské expanze.