Bitva u Zborova
Československé legie prolomily rakousko-uherskou frontu — zrod moderní československé vojenské tradice.
Úspěch československých legií; prolomení nepřátelské fronty a zajetí tisíců vojáků.
- Kdy
- 1.–2. července 1917
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 3 500Československá střelecká brigáda (v rámci ruské armády) ≈ 5 500Rakousko-uherská armáda
Československá střelecká brigáda (v rámci ruské armády): asi 3 500 mužů (Československá střelecká brigáda) · Rakousko-uherská armáda: asi 5 500 mužů (rakousko-uherské jednotky)
- Ztráty (odhad)
- ≈ 1 085Československá střelecká brigáda (v rámci ruské armády) ≈ 5 100Rakousko-uherská armáda
Celkem ≈ 6 185 padlých a raněných
Československá střelecká brigáda (v rámci ruské armády): 185 padlých a zemřelých následkem zranění, asi 700 zraněných · Rakousko-uherská armáda: asi 1 800 zabitých a 3 300 zajatých
Pozadí
Bitva u Zborova byla součástí Kerenského ofenzívy, poslední ruské ofenzívy v první světové válce, která probíhala v červenci 1917. V době ofenzívy byla spolehlivost mnoha ruských vojenských jednotek pochybná, a proto byly do útoku nasazovány pouze dobrovolnické jednotky. Mezi nimi byla i Československá střelecká brigáda, složená z českých a slovenských dobrovolníků, která představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě.
Tato brigáda byla nasazena v sektoru vedlejšího významu u obce Zborov na území dnešní Ukrajiny. Rakousko-uherská armáda zde měla dobře vyzbrojené a opevněné jednotky, které měly za úkol bránit své pozice proti ruské ofenzívě.
Síly a velitelé
Československá střelecká brigáda měla asi 3 500 mužů, rozdělených do tří střeleckých pluků: 1. pluk „Mistra Jana Husa“, 2. pluk „Jiřího z Poděbrad“ a 3. pluk „Jana Žižky z Trocnova“. Brigádu vedl ruský plukovník Vyacheslav Platonovich Troyanov, ale taktické plány připravili čeští a slovenští důstojníci. Brigáda byla špatně vyzbrojená a měla nedostatek kulometů a výstroje, avšak morálka byla vysoká.
Proti nim stály rakousko-uherské jednotky o síle asi 5 500 mužů, včetně českých pěších pluků č. 35 (Plzeňský) a č. 75 (Jindřichohradecký) z 19. pěší divize a části 86. a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize. Tyto jednotky byly dobře vyzbrojené a opevněné.
Průběh bitvy
Bitva začala 1. července 1917, přičemž hlavní útok probíhal 2. července po dělostřelecké přípravě. Legionáři zaútočili v 5:15 ráno malými skupinami vybavenými granáty. Po prolomení ostnatých drátů šokové jednotky prorazily rakousko-uherské linie.
Útok pokračoval a do 15:00 se Československé legie podařilo proniknout až do hloubky asi 5 km za nepřátelské linie, čímž prolomily čtyři linie obrany. Zajaly přibližně 3 300 nepřátelských vojáků včetně 62 důstojníků a ukořistily 20 děl a velké množství válečného materiálu.
Bitva byla významným úspěchem československých jednotek, které se poprvé představily jako samostatná formace v rámci Kerenského ofenzívy. V průběhu dělostřelecké přípravy byli těžce zraněni dva budoucí významní generálové Jan Syrový a Otakar Husák.
Výzbroj a technika v bitvě
- Střelecká výzbroj — Legionářská brigáda měla velmi slabou výzbroj a nedostatek kulometů.
- Dělostřelectvo — Bitva začala dělostřeleckou přípravou, během níž byli zraněni významní legionářští důstojníci.
Klíčové fáze
- Dělostřelecká přípravaPřed zahájením útoku probíhala dělostřelecká příprava, během níž byli zraněni dva budoucí generálové.
- Útok šokových jednotekMalé skupiny legionářů vybavené granáty zaútočily a prolomily ostnaté dráty.
- Průlom liniíLegionáři prorazili přes čtyři linie rakousko-uherské armády a postoupili do hloubky asi 5 km.
- Zajetí nepřátelBylo zajato přibližně 3 300 nepřátelských vojáků a ukořistěno 20 děl.
Ztráty
Ztráty Československé střelecké brigády činily 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných, celkem tedy přibližně 1 085 mužů. Na straně rakousko-uherské armády bylo zabito asi 1 800 vojáků a přibližně 3 300 zajato. Po bitvě z 35. pěšího pluku zbylo pouze 51 Němců a 476 Čechů.
Důsledky a význam
Bitva u Zborova měla omezený vliv na celkový průběh Kerenského ofenzívy, ale měla významný propagandistický a politický dopad. Úspěch československých jednotek přesvědčil ruskou prozatímní vládu, aby zrušila omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.
Zprávy o vítězství československých legií se dostaly k českému obyvatelstvu v Rakousko-Uhersku, kde byla cenzurou potlačována jakákoliv zmínka o českých dobrovolnících bojujících na straně Dohody. Tento úspěch vyvolal i podezření z velezrady u českých jednotek rakousko-uherské armády.
Po válce se bitva stala symbolem hrdinství československých legií a byla připomínána v kultuře, včetně filmů, písní a pomníků. Během druhé světové války a komunistického režimu však byla její připomínka potlačována.
Zajímavosti
- Tři budoucí čeští prezidenti jsou spojováni s bitvou: T. G. Masaryk ji sledoval z Petrohradu, Ludvík Svoboda se jí účastnil jako legionář a Klement Gottwald se pravděpodobně bitvy nezúčastnil.
- Po bitvě byl 1. střelecký pluk přejmenován z pluku „Svatého Václava“ na pluk „Mistra Jana Husa“ na přání T. G. Masaryka.
- Vrchní velitel ruských vojsk generál Brusilov se před velitelem legionářů T. G. Masarykem poklonil až po pás.
- Bitva byla v meziválečném období připomínána v kultuře, například filmem Zborov z roku 1938 a poštovní známkou vydanou v roce 1937.
- Na urgentní sbírku obětem bitvy v Petrohradě věnoval Masaryk celý obsah své peněženky.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Zborova odehrála?
Bitva probíhala 1. a 2. července 1917 u obce Zborov na území dnešní Ukrajiny.
Kdo bojoval v bitvě u Zborova?
Na jedné straně stála Československá střelecká brigáda o síle asi 3 500 mužů, na druhé straně rakousko-uherské jednotky o síle asi 5 500 mužů.
Jaký byl výsledek bitvy u Zborova?
Československá střelecká brigáda prorazila rakousko-uherské linie a zvítězila v bitvě.
Jaké byly ztráty na obou stranách?
Československá brigáda měla asi 185 padlých a 700 zraněných, rakousko-uherské jednotky asi 1 800 zabitých a 3 300 zajatých.