Bitva u Kyjeva

Bitva o Kyjev byla součástí operace Barbarossa, německé invaze do Sovětského svazu zahájené v červnu 1941. Cílem německého velení bylo rychle zničit hlavní síly Rudé armády na západě SSSR a obsadit klíčová území, včetně Ukrajiny, která byla strategicky významná pro německý válečný průmysl a zásobování.

V létě 1941 se na Ukrajině vytvořil výběžek sovětské fronty v okolí Kyjeva, který představoval pro německý Wehrmacht vážný problém. Sovětské velení podcenilo hrozbu obklíčení a Stalin trval na obraně Kyjeva za každou cenu, navzdory varování některých svých generálů o riziku obklíčení.

Sovětská vojska v oblasti Kyjeva byla soustředěna v rámci Jihozápadního frontu pod velením maršála Semjona Buďonného, později generála Michaila Kirponose. Sovětská obrana zahrnovala několik armád a početně převyšovala útočící německé síly, avšak trpěla nedostatkem moderní techniky a koordinace.

Německé síly tvořily především Skupinu armád Jih pod velením polního maršála Gerda von Rundstedta, posílenou o část tankových sil Skupiny armád Střed (2. tanková armáda generála Heinze Guderiana a 2. armáda). Německé velení mělo za cíl obklíčit sovětská vojska západně od Dněpru a otevřít cestu k dalším strategickým oblastem SSSR.

V srpnu 1941 se německé síly pokusily prolomit sovětskou obranu západně od Kyjeva, ale narazily na houževnatý odpor a musely částečně ustoupit. Následně Hitler rozhodl o přesunu části tankových sil ze středního Ruska na jih, aby umožnil obklíčení sovětských vojsk v okolí Kyjeva.

Hlavní německý útok začal 23. srpna 1941. Sovětská vojska, i přes početní převahu, nedokázala čelit rychlým manévrům německých tankových jednotek a byla postupně obklíčena. 13. září byl odvolán maršál Buďonnyj a velení převzal generál Kirponos, který však katastrofě zabránit nedokázal.

19. září byla Rudá armáda nucena opustit Kyjev, ale většina jejích sil se přesunula pouze do již uzavřeného kotle na východním břehu Dněpru. 20. září padl generál Kirponos při pokusu o průlom z obklíčení. 26. září se vzdaly poslední zbytky obklíčených sovětských vojsk.

Podle české Wikipedie padlo do zajetí přes 600 000 sovětských vojáků a celkové ztráty Rudé armády přesáhly 700 000 mužů. Anglická Wikipedie uvádí, že bylo obklíčeno 452 700 sovětských vojáků, z nichž pouze 15 000 uniklo, a celkové ztráty Jihozápadního frontu činily 700 544 osob, včetně 616 304 padlých, zajatých nebo pohřešovaných. Ztráty německé strany zdroje neuvádějí.

Porážka Rudé armády u Kyjeva znamenala odstranění významného výběžku v jižní části fronty a otevřela německé Skupině armád Jih cestu k dobytí Donbasu a dalšímu postupu na Kavkaz. Sovětské Jihozápadní front musel být prakticky znovu vytvořen od základů.

Operace u Kyjeva však znamenala pro Němce přibližně měsíční zdržení, což spolu s dalšími faktory přispělo k tomu, že útok na Moskvu nebyl dokončen před příchodem zimy. Bezprostředně po dobytí Kyjeva začaly německé represálie proti židovskému obyvatelstvu, včetně masakru v Babím Jaru, kde bylo během několika dnů zastřeleno přes 33 000 Židů.