Louis-Nicolas Davout

Davout se během Francouzské revoluce rychle prosadil díky svému odhodlání a schopnostem. Bojoval v bitvách u Jemappes a Neerwindenu, kde se prokázal jako schopný důstojník. Byl krátce zatčen kvůli šlechtickému původu, ale po pádu Robespierrova režimu byl opět aktivován. Účastnil se tažení na Rýně a v Itálii, a také expedice do Egypta, kde se vyznamenal v bitvě u Abukiru. Po návratu do Francie byl povýšen na divizního generála a stal se velitelem jezdectva Italské armády.

V roce 1804 byl jmenován maršálem Francouzského císařství. V bitvě u Slavkova v roce 1805 vedl III. armádní sbor, který sehrál klíčovou roli na pravém křídle. V roce 1806 dosáhl svého nejslavnějšího vítězství v bitvě u Auerstädtu, kde s menšími silami porazil početnější pruskou armádu. Následně se vyznamenal v dalších bitvách, jako byly Jílové, Heilsberg a Friedland. Po Tylžském míru byl jmenován vévodou z Auerstädtu a generálním guvernérem Varšavského velkovévodství.

V roce 1809 bojoval proti Rakousku, kde zvítězil v bitvách u Eggmühlu a Wagramu. Za své zásluhy obdržel titul knížete z Eggmühlu. V roce 1811 byl jmenován generálním guvernérem departementu Dolní Labe a v roce 1812 velel 1. sboru ve fatálním ruském tažení, kde porazil Bagrationa u Mogileva a zničil sbor generála Dochturova u Vitebska.

Po ústupu z Ruska organizoval obranu Hamburku, který držel více než rok proti spojeneckému obléhání. Zaváděl přísná opatření, včetně vysídlení obyvatel, aby zajistil zásoby a obranu města. Po abdikaci Napoleona odmítl složit slib věrnosti Bourbonům a po Napoleonově návratu během Sto dnů byl jmenován ministrem války, ale nedostal žádné pole velitelství. Po porážce u Waterloo vedl obranu Paříže a nakonec se podřídil nové vládě.

Po druhé restauraci Bourbonů byl Davout zbaven hodností a vyhnán z Paříže, ale po protestech mu byly tituly a penze navráceny. V roce 1819 byl jmenován pairem a v letech 1822–1823 zastával úřad starosty Savigny-sur-Orge. Zemřel 1. června 1823 na plicní tuberkulózu a byl pohřben na pařížském hřbitově Père Lachaise.