Používáme cookies pro anonymní měření návštěvnosti (Google Analytics). Analytiku spustíme jen s tvým souhlasem. Více v právních informacích.
Hernán Cortés, 1. markýz del Valle de Oajaca, patří mezi nejslavnější španělské conquistadory, kteří zásadně ovlivnili dějiny Ameriky. Jeho vojenská výprava v letech 1519–1521 vedla k pádu Aztécké říše, což znamenalo zásadní zlom v historii Střední Ameriky a položilo základy španělského koloniálního panství v této oblasti.
Cortésova schopnost vést malý počet vojáků proti početně i technologicky převyšujícím indiánským civilizacím, jeho taktické aliance s domorodými kmeny a rozhodnost v bojích z něj učinily klíčovou postavu v procesu evropské kolonizace Nového světa. Jeho vojenská kariéra je proto studována nejen z hlediska dobývání, ale i jako příklad rané koloniální vojenské strategie a správy dobytých území.
Hernán Cortés se narodil kolem roku 1485 v Medellínu v provincii Extremadura ve Španělsku do rodiny zchudlé španělské šlechty, která však měla dlouhou tradici a čest. Již v mládí byl popisován jako bezohledný a povýšený, což vedlo k tomu, že byl ve čtrnácti letech poslán studovat právo do Salamanky. Studium však předčasně opustil, protože ho lákalo dobrodružství a bohatství Nového světa.
V roce 1504 odplul do Ameriky, kde začal na ostrově Hispaniola jako farmář a notář. Po několika letech se připojil k vojenským výpravám na Kubě, kde se postupně vypracoval na významného vojenského a správního činitele, což položilo základy jeho pozdější vojenské kariéry v dobývání kontinentální části Střední Ameriky.
Po příjezdu na Hispaniolu se Cortés etabloval jako farmář a notář, později se účastnil vojenských výprav na Kubě, kde byl jmenován starostou města Santiago de Cuba. Zde získal první zkušenosti s vojenskou správou a vedením, což mu umožnilo později vést vlastní expedici do Mexika.
V roce 1519 vedl Cortés expedici na pevninu, kde využil taktiku spojenectví s domorodými kmeny, jako byli Tlaxcalané a Totonakové, aby překonal Aztéckou říši. Po založení osady Veracruz se prohlásil soudcem a generálním kapitánem, spálil své lodě a vydal se na pochod do Tenochtitlánu, kde zajal císaře Moctezumu II. a později dobyl hlavní město Aztéků.
Když guvernér Diego Velázquez de Cuéllar poslal proti Cortésovi armádu vedenou Pánfilem de Narváezem, Cortés ji přepadl, zajal Narváeze a získal jeho vojáky. Po vypuknutí povstání v Tenochtitlánu byl nucen město opustit během tzv. Noci smutku, ale po reorganizaci armády v Tlaxcale se v srpnu 1521 vrátil a dobyl město definitivně.
Po dobytí Aztécké říše byl jmenován místodržícím a nejvyšším soudcem Nového Španělska. Vedl další vojenské výpravy do Hondurasu a Panamy, objevil Kalifornský poloostrov a účastnil se vojenských akcí v Alžírsku. Jeho pozdější léta byla poznamenána spory o moc a finanční náhrady, které nakonec vedly k jeho návratu do Španělska, kde v roce 1547 zemřel.
Cortés zde porazil místní domorodce a donutil je uznat nadvládu španělského krále, což mu umožnilo získat první spojence a informace o Aztécké říši.
Po dlouhém obléhání a spojenectví s domorodými kmeny Cortés dobyl hlavní město Aztéků, čímž definitivně zlomil moc Aztécké říše.
Cortés porazil vojsko poslané guvernérem Kubánského ostrova Pánfilem de Narváezem, čímž upevnil svou moc a získal nové vojáky.
Cortés a jeho vojáci byli nuceni utéci z Tenochtitlánu po povstání Aztéků, přičemž utrpěli těžké ztráty.
Hernán Cortés je vnímán jako klíčová postava rané evropské kolonizace Ameriky, jeho vojenské tažení představuje jeden z nejvýznamnějších příkladů dobytí a kolonizace v historii. Jeho taktika využívání domorodých spojenců, strategické rozhodnutí spálit lodě a tím znemožnit ústup, a schopnost vést malý počet vojáků proti početně větším nepřátelům, jsou často studovány v rámci vojenské historie. Jeho vojenský odkaz je však také kontroverzní, neboť dobytí Aztécké říše znamenalo zánik jedné z nejrozvinutějších předkolumbovských civilizací a zahájení období kolonizace, které přineslo i utrpení a zánik původních kultur.
Hernán Cortés byl španělský conquistador, který vedl výpravu vedoucí k pádu Aztécké říše a založení španělského koloniálního panství v Mexiku.
Mezi klíčové bitvy patří bitva u Tabasca (1519), bitva u Otumby (1520), Noc smutku (1520) a dobytí Tenochtitlánu (1521).
Využíval spojenectví s domorodými kmeny nepřátelskými Aztékům, využíval tlumočnici La Malinche a spálil své lodě, aby znemožnil ústup svým mužům.
Byl jmenován místodržícím, nejvyšším soudcem a vrchním velitelem Nového Španělska.
Zemřel 2. prosince 1547 ve Španělsku, poblíž Sevilly.