105 mm Cannon Model 1913 Schneider
105 mm Cannon Model 1913 Schneider je dělo. Země původu: Francie.
Popis
V počátcích 20. století zahájila francouzská společnost Schneider spolupráci s ruskou firmou Putilov, během níž vyvinula kanón využívající ruský 107mm náboj. Tento kanón byl objednán ruskou armádou a výroba byla zahájena v Rusku, přičemž první série byla vyrobena ve Francii. Schneider následně upravil konstrukci pro francouzský 105mm náboj a nabídl ji francouzské armádě.
Francouzská armáda byla zpočátku nezaujatá, protože již disponovala velkým množstvím 75mm polních kanónů. Nicméně s přechodem na zákopovou válku během první světové války se ukázala potřeba těžších děl, a tak v roce 1913 zakoupila malý počet těchto kanónů pod označením Canon de 105 mle 1913 Schneider (také známý jako L 13 S). Kanón vystřeloval těžký 15,74 kg granát na vzdálenost až 12 000 metrů, což jej činilo účinným proti opevněným pozicím.
Bojové nasazení a služba
Během první světové války se kanón Canon de 105 mle 1913 Schneider stal důležitým prvkem francouzské dělostřelecké výzbroje, zejména díky své schopnosti ničit zákopy a pevnosti, proti kterým byly lehčí 75mm kanóny málo účinné. Po skončení války byly tyto kanóny prodány nebo darovány mnoha evropským zemím, včetně Belgie, Itálie, Polska a Jugoslávie.
Ve druhé světové válce byly kanóny používány mnoha armádami, včetně Německa, které získalo velké množství těchto zbraní po obsazení Francie, Polska, Belgie a Jugoslávie. Některé byly instalovány v obranných systémech Atlantického valu. Také Finsko, Estonsko a Turecko využívaly tyto kanóny v různých obdobích druhé světové války.
Varianty
Italská licence a označení kanónu vyráběného firmou Ansaldo od září 1914, používaný až do roku 1943.
Polská verze původního kanónu.
Polská modernizovaná verze se delší hlavní a dělenou lafetou, která byla v podstatě zcela odlišnou zbraní, ale používanou současně s původním modelem.
Zajímavosti
- Kanón byl původně vyvinut pro ruský 107mm náboj, ale Schneider jej upravil pro francouzský 105mm náboj.
- Francouzská armáda jej zpočátku odmítala kvůli dostatku 75mm kanónů, ale později jej masově nasadila kvůli zákopové válce.
- Itálie vyráběla kanóny pod licencí od roku 1914 a používala je až do roku 1943.
- Polsko mělo v roce 1939 ve výzbroji 118 kusů původního modelu a 124 kusů modernizované verze wz. 29.
- Německo používalo kanóny pod různými označeními podle země původu, například 10.5 cm K 331(f) pro francouzské zbraně.
Časté otázky
Proč francouzská armáda původně neměla zájem o kanón?
Protože již měla dostatek 75mm polních kanónů, které považovala za dostatečné.
Jaký byl hlavní důvod masového nasazení kanónu během první světové války?
Jeho větší ráže a těžší granát byly účinnější proti zákopům a opevněným pozicím než lehčí 75mm kanóny.
Které země používaly kanón po první světové válce?
Belgii, Itálii, Polsko, Jugoslávii, Estonsko, Finsko, Turecko a další.
Jaké označení měl kanón v německé službě?
Záleželo na zemi původu, například 10.5 cm K 331(f) pro francouzské zbraně, 10.5 cm K 13(p) pro polské.