Letov Š-10
Letov Š-10 byl dvouplošný cvičný letoun vyráběný ve 20.
Specifikace
| Země původu | Československo |
|---|
Popis
Letov Š-10 byl přímou kopií německé konstrukce Hansa-Brandenburg B.I série 76, která byla široce užívána armádním letectvem Rakousko-Uherska. Po vzniku Československa a získání těchto letounů na svém území bylo rozhodnuto o zvýšení počtu těchto strojů domácí výrobou. Zatímco firma Aero vyráběla stroje Aero Ae-10, v roce 1922 zahájila továrna Letov výrobu 51 kusů Š-10.
Letouny Š-10 byly vybaveny kapalinou chlazeným šestiválcovým řadovým motorem Mercedes D.I o výkonu 74 kW (100 k). Tento motor měl specifickou vadu, kdy písty zadních válců byly při stání na zemi nadměrně zaplavovány olejem, což vedlo k přezdívce „sardel“ či „sardinka“. Další neoficiální přezdívkou byla „malý branďák“, kterou sdílely s typem Aero Ae-10 i původními Brandenburgy B.I.
Bojové nasazení a služba
Letov Š-10 sloužil v Československém letectvu jako základní cvičný letoun spolu s příbuznými typy Aero Ae-10. Ačkoliv byl brzy doplněn modernějším typem Š-18, zcela byl z vojenské služby vyřazen až po zavedení letounů Praga E-39 na počátku 30. let.
Typ se vyznačoval značnou stabilitou, bezpečností letu a nenáročností na pilotáž, což jej činilo oblíbeným u pilotů. Na druhou stranu tyto vlastnosti byly vnímány jako nedostatek, protože neumožňovaly adekvátní přípravu žáků na pilotování náročnějších bojových letounů. Po vyřazení z armádní služby byly některé stroje předány aeroklubům a Masarykově letecké lize, kde například stroj Š-10.1 „Zdena“ sloužil až do listopadu 1936.
Zajímavosti
- Letov Š-10 byl přímou kopií německého Hansa-Brandenburg B.I série 76.
- Motor Mercedes D.I používaný u Š-10 měl problém se zaplavováním olejem zadních válců při stání na zemi.
- Letouny Š-10 a Aero Ae-10 byly neoficiálně přezdívány „malý branďák“.
- Stroj Š-10.1 pojmenovaný „Zdena“ sloužil v Masarykově letecké lize až do roku 1936.
- Letov Š-10 byl vyráběn v počtu 51 kusů v továrně Letov.
Časté otázky
Jaký motor poháněl Letov Š-10?
Letov Š-10 byl poháněn kapalinou chlazeným šestiválcovým řadovým motorem Mercedes D.I o výkonu 74 kW (100 k).
K čemu byl Letov Š-10 používán?
Letov Š-10 sloužil jako základní cvičný letoun pro pilotní výcvik v Československém letectvu.
Proč měl Letov Š-10 přezdívku „sardel“ nebo „sardinka“?
Přezdívku získal kvůli zaplavování olejem pístů zadních válců motoru Mercedes D.I při stání na zemi.
Kdy byl Letov Š-10 vyřazen z vojenské služby?
Letov Š-10 byl zcela nahrazen v Československém letectvu po zavedení letounů Praga E-39 začátkem 30. let.