Typprototyp těžkého bombardéru (Riesenflugzeug)
ZeměNěmecko
Zavedení1918
VýrobceAllgemeine Elektricitäts-Gesellschaft (AEG)
Výzbroj5 × 7,92 mm kulometů
Posádka7
AEG R.I — Bojová letadla
📷 TotesKaugummi · Public domain · zdroj

Specifikace

Země původuNěmecko

Popis

AEG R.I byl prototyp čtyřmotorového dvouplošníku těžkého bombardéru vyvinutý během první světové války pro německé císařské letectvo (Luftstreitkräfte). Vývoj začal na základě objednávky z konce roku 1916 od Inspekce leteckých vojsk (Idflieg) v rámci programu Riesenflugzeug, který požadoval velká čtyřmotorová letadla s motory umístěnými uvnitř trupu pro možnost údržby za letu.

Motory Mercedes D.IVa o výkonu 260 koní byly umístěny v motorovém prostoru za pozorovatelskou kabinou v přídi a poháněly vrtule přes složitý systém převodovek a hřídelí, přičemž jakýkoliv motor mohl pohánět kteroukoliv vrtuli. Vrtule byly umístěny v gondolách mezi křídly. Trup byl z ocelových trubek s překližkovým potahem v přední části a plátnem na zbytku. Křídla měla ocelové nosníky a duralové žebra. První let proběhl 14. června 1918, přičemž během zkoušek se ukázalo, že letadlo je příliš ocasem těžké a že chlazení motorů a plocha směrovky jsou nedostatečné, což bylo rychle upraveno.

Bojové nasazení a služba

AEG R.I se nedočkal operačního nasazení. Při testovacím letu 3. září 1918 došlo k destrukci nově sestavené vrtule, která nebyla dostatečně vytvrzena lepidlem, což způsobilo poškození trupu a rozpad letadla za letu se ztrátou všech sedmi členů posádky. Z plánovaných osmi kusů byl dokončen pouze tento jediný prototyp, ostatní byly po skončení války rozebrány.

Zajímavosti

Časté otázky

Kolik motorů mělo letadlo AEG R.I?

AEG R.I měl čtyři motory Mercedes D.IVa.

Proč byly motory umístěny uvnitř trupu?

Motory byly uvnitř trupu, aby bylo možné provádět jejich údržbu za letu.

Kolik posádek bylo potřeba k obsluze AEG R.I?

Posádku tvořilo sedm členů.

Jaký byl osud prototypu AEG R.I?

Prototyp se zřítil během testovacího letu v září 1918 a všichni na palubě zahynuli.

Podobná technika

Zdroje