Martin T3M
Martin T3M byl americký torpédový bombardér používaný námořnictvem Spojených států (US Navy) v 20.
Specifikace
| Země původu | Spojené státy americké |
|---|
Popis
Martin T3M byl jednomotorový třímístný dvouplošník určený pro námořnictvo Spojených států. Výrobcem byl Glenn L. Martin Company, která po výrobě verze Curtiss CS/SC nabídla vlastní vylepšený stroj, který splňoval požadavky na torpédový bombardér a průzkumný letoun. První verze T3M-1 vzlétla v červenci 1926 a byla poháněna motorem Wright T-3B o výkonu 575 k.
Konstrukce T3M zahrnovala trup ze svařovaných ocelových trubek, což bylo odlišné od nýtované konstrukce předchozích letounů CS/SC. Posádku tvořili pilot, bombometčík a zadní střelec, přičemž pilot a bombometčík seděli vedle sebe a střelec za nimi. Vylepšená verze T3M-2 měla silnější motor Packard 3A-2500 s výkonem 770 k, stejné rozpětí horního i dolního křídla, tandemové uspořádání posádky a změněné chlazení s dvojicí chladičů po stranách trupu. Tato verze byla hlavní výrobní a bylo jich postaveno 100 kusů.
Bojové nasazení a služba
Dodávky letounů T3M-1 začaly v září 1926, ale tyto stroje nebyly dlouho používány a již v roce 1927 je nahradily výkonnější T3M-2. I když byly T3M-2 postupně nahrazovány stroji Martin T4M, zůstaly v aktivní službě u námořnictva Spojených států nejméně do roku 1932. Letouny operovaly jak z pozemních základen, tak z letadlových lodí.
Varianty
První výrobní verze poháněná motorem Wright T-3B s výkonem 575 koní (429 kW). Postaveno 24 letounů.
Hlavní výrobní verze poháněná motorem Packard 3A-2500 s výkonem 770 koní (574 kW). Postaveno 100 letounů.
První letoun T3M-2 poháněný hvězdicovým motorem Pratt & Whitney R-1690 Hornet.
Letoun XT3M-3 upravený zástavbou motoru Wright R-1750 Cyclone.
Zajímavosti
- Trup letounu byl sestaven ze svařovaných ocelových trubek, což bylo odlišné od nýtované konstrukce předchozích letounů CS/SC.
- Vylepšená verze T3M-2 měla všechny členy posádky uspořádané v tandemu za sebou, na rozdíl od T3M-1, kde pilot a bombometčík seděli vedle sebe.
- Letoun mohl být vybaven buď klasickým podvozkem záďového typu, nebo plováky pro operace z vody.
- Verze XT3M-3 a XT3M-4 byly experimentální stroje vybavené hvězdicovými motory Pratt & Whitney Hornet a Wright Cyclone, které posloužily jako základ pro vývoj letounu Martin T4M.
- Martin T3M operoval u námořnictva Spojených států od roku 1926 do roku 1932, přičemž byl používán jak z pozemních základen, tak z letadlových lodí.
Časté otázky
Kdy poprvé vzlétl Martin T3M?
První verze T3M-1 vzlétla v červenci 1926.
Kolik členů posádky měl Martin T3M?
Posádku tvořili tři členové: pilot, bombometčík a zadní střelec.
Jaký motor poháněl hlavní výrobní verzi T3M-2?
Hlavní výrobní verze T3M-2 byla poháněna řadovým motorem Packard 3A-2500 s výkonem 770 koní (574 kW).
Jaká byla hlavní výzbroj letounu Martin T3M?
Letoun nesl jeden kulomet ráže 7,62 mm v zadním kokpitu a mohl nést jedno torpédo nebo bomby pod trupem.