Boeing B-50 Superfortress
Boeing B-50 Superfortress byla poválečná verze bombardéru B-29 s novými, silnějšími motory Pratt & Whitney Wasp Major, vyšší kýlovkou a dalšími vylepšeními.
Specifikace
| Země původu | Spojené státy americké |
|---|
Popis
Boeing B-50 Superfortress byla poválečná verze slavného bombardéru B-29, která vznikla jako odpověď na potřebu výkonnějšího a modernizovaného letounu pro americké letectvo. Hlavními konstrukčními změnami oproti B-29 byly nové, silnější motory Pratt & Whitney Wasp Major, vyšší kýlovka a další konstrukční vylepšení, včetně lehčích a pevnějších křídel. Letoun byl původně označen jako XB-44 a měl být vyráběn pod označením B-29D, ale z politických důvodů bylo označení změněno na B-50, aby Kongres schválil financování vývoje.
B-50 byl posledním z řady letounů B-29 a jedním z posledních vyráběných bombardérů s pístovými motory. Kromě bombardovacích verzí vznikly i průzkumné, cvičné a tankovací varianty, které rozšířily možnosti využití tohoto typu v poválečných letech. Letoun byl schopen nést značné množství pum a byl vybaven silnou obrannou výzbrojí.
Bojové nasazení a služba
B-50 Superfortress byl nasazen především v poválečném období a během studené války. Průzkumné verze RB-50 plnily úkoly v oblasti průzkumu a sledování, zatímco tankovací verze KB-50 byly využívány k tankování za letu, včetně nasazení ve Vietnamu. V roce 1949 uskutečnil B-50A Lucky Lady II první nonstop oblet Země, což bylo umožněno tankováním za letu.
Letouny B-50 byly v roce 1955 vyřazeny z hlavní role nosiče jaderných zbraní a o deset let později byl vyřazen poslední stroj. Dnes již žádný B-50 nelétá, ale několik kusů je zachováno v muzeích.
Varianty
Experimentální přestavba B-29A s novými motory Pratt & Whitney Wasp Major, původně označená B-29D.
První vyráběná verze s novými křídly a vyšší kýlovkou.
Těžší verze s lehčími palivovými nádržemi.
Konečná vyráběná verze s přepracovanou přídí a možností tankovacího systému.
Tankovací verze přestavěná z bombardéru.
Průzkumné a speciální verze s kamerami, meteorologickou výbavou a elektronickými prostředky.
Cvičné verze pro výcvik posádek.
Průzkumné verze pro meteorologická měření.
Zajímavosti
- V roce 1949 uskutečnil B-50A Lucky Lady II první nonstop oblet Země díky tankování za letu.
- Letoun byl původně označen jako XB-44 a měl být vyráběn jako B-29D, ale označení bylo změněno z politických důvodů.
- B-50 byl posledním z řady letounů B-29 a jedním z posledních vyráběných bombardérů s pístovými motory.
- Tankovací verze KB-50 byly používány i během války ve Vietnamu.
- Dnes již žádný B-50 nelétá, ale některé kusy jsou zachovány v muzeích.
Časté otázky
Jaký byl hlavní rozdíl mezi B-29 a B-50?
B-50 měl silnější motory Pratt & Whitney Wasp Major, vyšší kýlovku a další konstrukční vylepšení oproti B-29.
Kolik členů posádky měl B-50D?
B-50D měl osádku 8 osob.
Jaká byla maximální vzletová hmotnost B-50D?
Maximální vzletová hmotnost B-50D byla 78 470 kg.
Jaký byl významný rekord, který B-50A dosáhl?
B-50A Lucky Lady II uskutečnil v roce 1949 první nonstop oblet Země.