Bitva u Chancellorsville

Bitva u Chancellorsville byla hlavním střetem stejnojmenné kampaně během americké občanské války. Předcházející pokusy Unie o dobytí hlavního města Konfederace, Richmondu, selhaly, včetně neúspěšného útoku u Fredericksburgu v prosinci 1862. Po této porážce byla morálka Armády Potomacu nízká a došlo k výměně velení.

V lednu 1863 převzal velení generál Joseph Hooker, který provedl řadu organizačních a logistických změn, aby zlepšil stav armády. Jeho cílem bylo obnovit morálku a připravit armádu na novou ofenzivu proti Leeho silám, které byly rozloženy v zimních táborech za řekou Rappahannock u Fredericksburgu.

Armáda Potomacu pod velením generála Josepha Hookera čítala 133 868 mužů a 413 děl, rozdělených do sedmi sborů a samostatného jezdeckého sboru. Hlavními veliteli byli mj. John F. Reynolds, Darius N. Couch, Daniel E. Sickles, George G. Meade, John Sedgwick, Oliver O. Howard, Henry W. Slocum a George Stoneman.

Konfederační Armáda Severní Virginie generála Roberta E. Leeho měla 60 298 mužů a 220 děl. Hlavními veliteli byli James Longstreet (jehož většina sboru však byla mimo oblast bitvy), Stonewall Jackson a J. E. B. Stuart. Leeho armáda byla výrazně početně slabší, ale její velení se rozhodlo pro riskantní rozdělení sil a agresivní taktiku.

Bitva začala 30. dubna 1863, kdy Hooker tajně přesunul většinu své armády přes řeku Rappahannock a soustředil ji u Chancellorsville. Plán Unie počítal s dvojitým obchvatem a sevřením Leeho armády, přičemž část sil měla poutat Konfederaci u Fredericksburgu a hlavní síly udeřit ze západu.

Lee však na rozdíl od očekávání rozdělil svou armádu a většinu sil poslal proti Hookerovi, zatímco menší oddíly ponechal u Fredericksburgu. 2. května provedl Stonewall Jackson odvážný obchvat pravého křídla Unie a zaútočil na XI. sbor, který byl zaskočen a rozprášen. V průběhu tohoto útoku byl Jackson smrtelně zraněn vlastními vojáky.

3. května došlo k nejprudším bojům, kdy Lee opakovaně útočil na pozice Unie u Chancellorsville a donutil Hookera k ústupu. Současně Sedgwickova část armády Unie překročila řeku u Fredericksburgu, dobyla Marye's Heights, ale byla následně zadržena konfederačními silami u Salem Church a donucena k ústupu.

Do 6. května byly zbytky armády Unie staženy zpět přes řeku. Kampaň skončila, když Stonemanova jízda dorazila zpět k unionistickým liniím východně od Richmondu.

Zdroje neuvádějí konkrétní čísla ztrát obou stran v bitvě u Chancellorsville. Je pouze uvedeno, že konfederační armáda utrpěla menší, ale citelné ztráty, zatímco Unie ztratila velkou část proviantu a děl.

Bitva u Chancellorsville je považována za jedno z největších vítězství Konfederace a vrchol vojenského umění generála Leeho. Přestože Lee dokázal porazit početně silnějšího protivníka, ztráta generála Jacksona byla pro Konfederaci nenahraditelná a znamenala těžkou ránu pro další průběh války.

Po bitvě Lee reorganizoval svou armádu a povzbuzen vítězstvím zahájil o měsíc později tažení do Pensylvánie, které vyvrcholilo bitvou u Gettysburgu. Armáda Unie si udržela většinu svých sil, ale utrpěla další ztrátu morálky a důvěry ve velení.