Bitva u Chickamaugy

Bitva u Chickamauga se odehrála v rámci americké občanské války v září 1863 a znamenala konec ofenzívy armády Unie v rámci Chickamauga Campaign v jihovýchodním Tennessee a severozápadní Georgii. Po úspěšném tažení Tullahoma, kdy generál Rosecrans donutil Bragga ustoupit z Chattanooga, byla Unie pod tlakem rychle obsadit toto strategicky důležité město, které bylo železničním uzlem a výrobním centrem.

Armáda Konfederace pod velením generála Bragga byla posílena o jednotky z východního Tennessee a o posily z Virginie včetně Longstreetova sboru, což jí umožnilo plánovat protiútok s cílem porazit izolované části unijní armády a znovu obsadit Chattanooga. Geografické překážky, logistické problémy a napjaté vztahy mezi Braggovými podřízenými komplikovaly velení na straně Konfederace.

Na straně Unie čelil Rosecrans obtížným terénním podmínkám a tlaku z Washingtonu na rychlý postup, přičemž plánoval překročit Tennessee River a rozdělit síly do tří sborů, aby obklíčil Braggovu armádu. Bragg však plánoval využít rozptýlení unijních sborů k jejich postupnému porážení.

Armádu Unie tvořilo asi 60 000 mužů pod velením generála Williama Rosecranse, rozdělených do tří hlavních sborů: XIV Corps pod generálem Georgem H. Thomasem, XXI Corps pod generálem Thomasem L. Crittendenem a XX Corps pod generálem Alexandrem M. McCookem. Jejich plánem bylo postupovat širokým frontem přes horský terén a donutit Konfederaci opustit Chattanooga.

Konfederační armáda Tennessee pod velením generála Braxtona Bragga měla asi 69 800 mužů, včetně posil z východního Tennessee a Longstreetova sboru z Virginie. Bragg plánoval využít rozptýlení unijních sborů a zaútočit na izolované části nepřítele, aby je porazil jednotlivě a znovu obsadil Chattanooga. Velení však bylo komplikováno napětím mezi Braggem a jeho podřízenými generály.

Bitva začala 18. září 1863 střety u Alexander's Bridge a Reed's Bridge, kde se střetla konfederační a unijní jízda a pěchota. Komunikační problémy a Braggova tendence obcházet svá křídla vedly k počátečnímu zmatku.

19. září Bragg zahájil silné útoky, které však unijní linie odolaly. Následující den došlo k chybnému rozkazu Rosecranse, který přesunul jednotky kvůli domnělé mezeře v linii, čímž vytvořil skutečnou mezeru přímo v cestě útoku Longstreetova osmi brigádního útoku na úzkém frontu.

Tento útok způsobil rozklad jedné třetiny armády Cumberland, včetně samotného Rosecranse, který byl donucen ustoupit z bojiště. Jednotky Unie se spontánně shromáždily na Horseshoe Ridge (Snodgrass Hill), kde generál George H. Thomas převzal velení a udržel obranu až do soumraku.

Konfederační útoky byly nákladné a odhodlané, ale unijní obrana vydržela. Po bitvě se unijní síly stáhly do Chattanooga, které bylo obklíčeno a obléháno Konfederací.

Zdroj neuvádí přesná čísla ztrát na obou stranách, pouze konstatuje, že bitva byla druhou nejkrvavější po Gettysburgu a že došlo k vysokým ztrátám. Odhady ztrát se liší a nejsou ve zdroji spolehlivě doloženy.

Bitva u Chickamauga znamenala nejvýznamnější porážku Unie na západním bojišti během občanské války a ukončila jejich ofenzívu v oblasti. Konfederace získala kontrolu nad okolními výšinami a oblehly město Chattanooga, což mělo strategický význam pro další průběh války.

Obléhání Chattanooga přimělo Unii k reorganizaci a posílení obrany, což vedlo k následným bojům o město. Bitva také ukázala důležitost koordinace velení a logistických schopností v horském terénu a zdůraznila význam rychlých a přesných informací na bojišti.