Bitva u Cowpens

V říjnu 1780 byl Nathanael Greene jmenován velitelem jižního oddělení kontinentální armády, která v Jižní Karolíně utrpěla řadu porážek, včetně zajetí generála Benjamina Lincolna a porážky u Camdenu. Britové se snažili znovu ovládnout jih Spojených států na základě mylného předpokladu o silné loajalistické populaci, která se však ukázala jako slabá.

Greene rozdělil svou armádu a poslal Daniela Morgana na západ, aby spojil síly s milicemi a chránil místní civilisty. Morgan měl asi 600 mužů, včetně kontinentálních vojáků a zkušených milic. Britský generál Cornwallis vyslal Tarletona, aby zničil Morganovu jednotku, ale Morgan se rozhodl postavit se Tarletonovi u Cowpens, využívajíc terén a taktiku k překvapení nepřítele.

Americké síly pod velením brigádního generála Daniela Morgana čítaly přibližně 1 900 mužů, včetně kontinentálních jednotek z Marylandu, Delaware, Virginie a zkušených milic z Jižní Karolíny, Virginie, Severní Karolíny a Georgie. Morganova taktika zahrnovala tři linie: ostřelovače, milice a hlavní linii zkušených kontinentálních vojáků a milic.

Britské síly pod velením podplukovníka Banastre Tarletona měly přes 1 150 mužů, včetně britské legie (kavalérie a pěchoty), 17. lehkého dragounského pluku, 7., 16. a 71. pěšího pluku, loajalistických jednotek a dělostřelectva. Tarleton plánoval přímý útok s podporou dragounů na obou křídlech a rezervou 71. pluku.

Ráno 17. ledna 1781 Tarleton zaútočil bez odpočinku po náročném pochodu, nejprve na první linii amerických ostřelovačů, kteří způsobili britským dragounům ztráty. Po stažení ostřelovačů následoval útok na milice, které vypálily dvě salva a poté se stáhly podle plánu, čímž vyvolaly dojem ústupu.

Britové, přesvědčeni o ústupu Američanů, zaútočili na třetí linii kontinentálních vojáků na kopci, ale v důsledku nepochopení rozkazu začaly milice na pravém křídle ustupovat, což vedlo k dezorganizaci britského útoku.

Morgan nařídil palbu a náhlý protiútok s bajonety, který britské jednotky zaskočil. Americká kavalérie zaútočila na britské pravé křídlo a zadní část, zatímco reorganizované milice zaútočily na levé křídlo, což vedlo k úplnému rozkladu britských sil a jejich porážce.

Zdroj neuvádí přesná čísla ztrát na obou stranách, pouze že britské jednotky utrpěly těžké ztráty, zejména mezi důstojníky, a že téměř polovina britských a loajalistických pěšáků byla zasažena. Odhady ztrát se liší a nejsou spolehlivě doloženy.

Bitva u Cowpens byla nejhorší porážkou Britů v Severní Americe od roku 1777 a výrazně posílila morálku patriotů na jihu. Porážka oslabila britskou "jižní strategii" a ukázala, že dobře vedené milice mohou porazit zkušené pravidelné jednotky.

Morganova vítězství umožnila spojení s generálem Nathanaelem Greenem, což vedlo k dalším významným střetům, například u Guilford Court House. Vítězství u Cowpens mělo dlouhodobý dopad na průběh americké revoluce a bylo považováno za mistrovský příklad taktiky a využití terénu.