Bitva u New Orleans

Bitva u New Orleans byla vyvrcholením pětiměsíční britské kampaně v oblasti Mexického zálivu, která začala v září 1814 a jejímž cílem bylo získat kontrolu nad New Orleans, Západní Floridou a možná i územím Louisiany. Britové zahájili kampaň 14. prosince 1814 bitvou u jezera Borgne a následovaly četné přestřelky a menší střety před hlavním střetem.

V době bitvy již byl 24. prosince 1814 podepsán Ghentský mír, který formálně ukončil válku roku 1812, avšak zprávy o jeho podpisu se do Spojených států ještě nedostaly, a proto nebyl mír ratifikován. Britský ministr války Henry Bathurst dal generálu Pakenhamovi tajné rozkazy pokračovat v bojích, i kdyby slyšel o míru, protože existovala obava, že Spojené státy smlouvu neratifikují. Britové také chtěli zpochybnit platnost Louisianské koupě z roku 1803, kterou neuznávali.

Na straně Spojených států stál Brevet Major General Andrew Jackson s přibližně 5 244 muži, kteří byli rozmístěni na levém a pravém břehu řeky Mississippi. Američané vybudovali tři obranné linie, přičemž hlavní obrana byla u Rodriguezova kanálu, kde byly opevněné zemní valy a dělostřelecké baterie.

Britskou armádu vedl Major General Sir Edward Pakenham, který disponoval asi 8 000 vojáky. Britové plánovali dvoustranný útok: jedna část měla zaútočit na pravý břeh řeky a obsadit baterii, aby mohli ostřelovat americkou linii, zatímco hlavní útok měl vést generál Gibbs proti americkému levému centru. Generál Keane měl podpořit útok a generál Lambert držel rezervu.

Bitva začala 8. ledna 1815 v 6:20 ráno signálním raketovým výstřelem, po němž následovala dělostřelecká palba britských jednotek na americké pozice. Američané byli dobře opevněni a jejich dělostřelectvo mělo výhodu.

Na pravém břehu řeky Mississippi britská jednotka pod velením plukovníka Thorntona zaútočila na americkou linii, která byla bráněna milicí z Kentucky a Louisiany. Kvůli technickým problémům s kanálem a opožděnému začátku útoku dorazila britská síla v omezeném počtu a byla schopna prorazit americkou obranu, což byl jediný britský úspěch v bitvě.

Hlavní britský útok vedený generálem Gibbsem na levém břehu však byl rychle odražen během necelých 30 minut. Američané utrpěli 71 ztrát, zatímco Britové měli přes 2 000 ztrát včetně smrti generála Pakenhama a jeho zástupce Gibbse.

Před bitvou proběhly také významné střety, například námořní bitva u jezera Borgne, kde britské síly zničily americkou flotilu pěti kanónových člunů, a několik menších přestřelek a dělostřeleckých duelů, které připravily půdu pro rozhodující střet.

Američané utrpěli 71 ztrát, zatímco britské ztráty přesáhly 2 000, včetně úmrtí generála Pakenhama a jeho zástupce Gibbse. Tyto údaje jsou doložené a pocházejí z primárního zdroje. Odhady se v tomto případě neliší.

Bitva u New Orleans byla významným vítězstvím Spojených států, které upevnilo jejich kontrolu nad územím Louisiany a zabránilo britskému záměru zpochybnit platnost Louisianské koupě. Přestože byla válka roku 1812 formálně ukončena podpisem Ghentského míru již 24. prosince 1814, bitva ukázala, že zprávy o míru se do Ameriky nedostaly včas.

Vítězství posílilo prestiž generála Andrew Jacksona, který se díky němu stal národním hrdinou a později prezidentem Spojených států. Dlouhodobě bitva upevnila americkou suverenitu v oblasti a ukázala schopnost amerických sil čelit zkušené britské armádě.