Bitva u Trentonu

Na počátku prosince 1776 byla morálka amerických vojsk velmi nízká po sérii porážek v New Yorku a ústupu přes New Jersey do Pensylvánie. Devadesát procent vojáků, kteří bojovali u Long Islandu, armádu opustilo a mnozí dezertovali, protože považovali boj za nezávislost za ztracený. Generál George Washington, velitel Kontinentální armády, měl pochybnosti o dalším úspěchu a připravoval plán na překvapivý útok, aby zlepšil situaci.

Trenton, malá města v New Jersey, byla obsazena čtyřmi pluky hesenských žoldnéřů pod velením plukovníka Johanna Ralla. Washingtonova armáda měla asi 2 400 mužů, zatímco hesenské síly čítaly přibližně 1 400 vojáků. Washington plánoval překročit řeku Delaware v noci z 25. na 26. prosince a zaútočit na Trenton, aby získal psychologickou výhodu a povzbudil morálku svých vojáků.

Kontinentální armádu vedl generál George Washington, hlavní síly tvořilo 2 400 mužů rozdělených do dvou skupin pod velením generálů Nathanaela Greenea a Johna Sullivana, s dělostřelectvem pod brigádním generálem Henrym Knoxem. Plán zahrnoval překročení řeky Delaware severně od Trenton a útok ze dvou směrů na město.

Hesenské jednotky, asi 1 400 mužů, byly rozděleny do tří pluků (Knyphausen, Lossberg a Rall) pod velením plukovníka Johanna Ralla. Hesenské síly byly přesvědčeny, že za krutého zimního počasí nepřítel neútočí, a proto snížily hlídky a zrušily dálkový průzkum. Rall odmítl posílit obranu města, což se ukázalo jako fatální chyba.

V noci z 25. na 26. prosince 1776 překročila Washingtonova armáda zčásti zamrzlou řeku Delaware za velmi nepříznivého počasí, včetně deště, sledu a sněhu. Překročení bylo nebezpečné, několik mužů spadlo do vody, ale nikdo nezemřel. Po 14kilometrovém pochodu se armáda rozdělila na dvě skupiny, které zaútočily na Trenton z různých směrů.

Útok začal kolem 8 hodin ráno překvapením hesenských hlídek u města. Hesenské jednotky se pokusily o odpor, ale byly rychle zatlačeny zpět do města, kde Američané obsadili klíčové pozice a dělostřelectvo začalo ničit hesenské postavení. Generál Sullivan zablokoval únik přes Assunpink Creek.

Hesenský plukovník Rall se pokusil o protiútok na americký bok, ale jeho jednotky byly vystaveny palbě z několika směrů a jeho útok ztroskotal. Rall byl smrtelně raněn a hesenské jednotky se rozpadly, většina byla obklíčena a donucena kapitulovat. Pouze asi třetina hesenských vojáků unikla přes Assunpink Creek.

Hesenské ztráty činily 22 mrtvých, 83 raněných a 896 zajatých včetně raněných. Američané měli 2 mrtvé během pochodu a 5 raněných v bitvě. Další ztráty patriotů z vyčerpání, podchlazení a nemocí v následujících dnech mohly být vyšší, ale přesná čísla nejsou doložena.

Bitva o Trenton byla malá rozsahem, ale měla zásadní psychologický dopad na Kontinentální armádu a podporovatele americké revoluce. Po vítězství se morálka amerických vojáků výrazně zlepšila, což vedlo k obnovení rekrutací a prodloužení služby vojáků.

Washington původně plánoval pokračovat v zimní ofenzívě, ale zhoršující se počasí a nemožnost přesunů dalších jednotek ho přiměly stáhnout se zpět do Pensylvánie. Přesto vítězství udrželo revoluční hnutí naživu v kritickém období a inspirovalo další bojovníky k pokračování v boji za nezávislost.