Válka o Falklandy

Válka o Falklandy byla výsledkem dlouhodobého sporu mezi Spojeným královstvím a Argentinou o suverenitu nad souostrovím Falklandy (Malvíny), Jižní Georgií a Jižními Sandwichovými ostrovy v Jižním Atlantiku. Tyto ostrovy byly pod britskou kontrolou od roku 1833, ale Argentina nikdy nevzdala své nároky na toto území.

V 70. a 80. letech 20. století se vztahy mezi oběma zeměmi zhoršily, zejména po nástupu vojenské diktatury v Argentině v roce 1976, která čelila ekonomické krizi a občanským nepokojům. Nová junta pod vedením generála Leopolda Galtieriho doufala, že vojenský zásah na Falklandách odvrátí pozornost od domácích problémů a posílí její legitimitu. Argentinská invaze na Falklandy byla plánována jako rychlá operace, která měla obnovit argentinskou kontrolu nad ostrovy.

Argentinské síly zahrnovaly asi 13 000 vojáků, včetně speciálních jednotek, námořní pěchoty a dalších jednotek rozmístěných na ostrovech. Velitelem argentinských sil byl brigádní generál Mario Benjamín Menéndez. Argentinské letectvo disponovalo asi 122 bojeschopnými letadly.

Britské síly sestavily námořní úderný svaz složený z 127 lodí, včetně letadlových lodí HMS Hermes a HMS Invincible, a měly k dispozici asi 9 000 vojáků, včetně 3. brigády Commandos a 5. pěchotní brigády. Velitelem britských sil byl admirál Sir John Fieldhouse. Britové měli k dispozici 42 bojových letounů, především typu Sea Harrier a Harrier GR.3.

V noci z 1. na 2. dubna 1982 argentinské speciální jednotky zahájily operaci Rosario a bez většího odporu obsadily hlavní město Falkland Port Stanley. Argentinské síly také 3. dubna dobyly Grytviken na Jižní Georgii. Rada bezpečnosti OSN 3. dubna vyzvala Argentinu ke stažení svých vojsk.

Britské síly vypluly 5. dubna z Portsmouthu a 25. dubna znovu dobyly ostrov Jižní Georgie. Od 30. dubna do 12. června RAF uskutečnila sérii šesti náletů na argentinské pozice. 2. května britská ponorka HMS Conqueror potopila argentinský lehký křižník ARA General Belgrano.

21. května se britské jednotky vylodily v zátoce San Carlos na Falklandách a zahájily pozemní operace. Dalších 5 000 vojáků přistálo 1. června. Boje o Port Stanley probíhaly od 11. do 14. června, kdy britské jednotky město dobyly a argentinské síly se vzdaly.

Argentina ztratila 655 vojáků, Spojené království přišlo o 255 vojáků a na Falklandách zahynuly také 3 civilní ženy. Ztráty lodí zahrnovaly potopení argentinského lehkého křižníku ARA General Belgrano a britského torpédoborce HMS Sheffield, který byl zasažen raketou Exocet a později se potopil. Další britské lodě, jako fregaty HMS Ardent a HMS Antelope, byly také zničeny.

Porážka Argentiny ve válce vedla k oslabení vojenské diktatury a v následujícím roce k návratu civilní vlády, která donutila generála Galtieriho rezignovat. Naopak v Británii vzrostla domácí podpora premiérky Margaret Thatcherové, která byla po vítězství znovu zvolena s většinovou podporou.

Válka měla také mezinárodní dopady, včetně zhoršení vztahů mezi Latinskou Amerikou a USA, které podpořily Spojené království. Na Falklandských ostrovech bylo po válce položeno přibližně dvacet tisíc nášlapných min, jejichž likvidace trvala až do roku 2020, téměř čtyřicet let po skončení konfliktu.