Bitva u Gravelotte

Bitva u Gravelotte se odehrála během francouzsko-pruské války jako největší střetnutí této války. Dne 17. srpna 1870 se pruská Druhá armáda pod velením prince Friedricha Karla setkala s pravým křídlem francouzské Armády Rýna maršála Bazainea v bitvě u Mars-la-Tour, kde obě strany prohlašovaly vítězství. Po této bitvě francouzské čtyři sbory ustoupily v nepříznivém počasí směrem k Verdunu, zatímco Prusové je tvrdě pronásledovali, aby zabránili spojení francouzských sil u Sedanu.

Pod tlakem pruských armád Bazaine zvolil obranu na vyvýšených pozicích v okolí vesnic Rozerieulles a St. Privat, považovaných za téměř nezdolné díky přirozeným krytům a opevněním v podobě živých plotů, nízkých zdí a vesnic. Bojiště se rozprostíralo od lesů u řeky Mosely až k Roncourtu u řeky Orne, zahrnujíc klíčové vesnice jako Saint Privat, Amanvillers a Sainte-Marie-aux-Chênes.

Německé síly tvořily Pruská První a Druhá armáda Severoněmeckého spolku pod velením krále Viléma I., disponující 210 pěšími prapory, 133 jezdeckými eskadronami a 732 těžkými děly, celkem 188 332 muži. Francouzskou Armádu Rýna vedl maršál François Achille Bazaine, který obsadil obranné pozice na vyvýšeninách s levým jižním křídlem u Rozerieulles a pravým severním křídlem u St. Privat. Francouzi měli výhodu v lepších puškách Chassepot a rychlopalných mitrailleusech, ale postrádali účinné nástroje pro rychlé opevnění.

Pruské armády měly početní a materiální převahu, včetně většího množství dělostřelectva a munice. Jejich záměrem bylo prolomit francouzské pozice a zamezit ústupu francouzské armády směrem k Verdunu, čímž by ji obklíčili a donutili k kapitulaci.

Dne 18. srpna 1870 ráno vydal král Vilém I. rozkaz k útoku na francouzské pozice. Pruská První armáda pod generálem Steinmetzem zahájila opakované útoky svých VII. a VIII. sborů, které však byly zastaveny silnou francouzskou palbou z pušek Chassepot a mitrailleuse. Kolem 14:30 zahájila pruská dělostřelecká podpora palbu, ale útoky stále selhávaly a kolem 16:00 Steinmetz nasadil další jednotky včetně 1. jezdecké divize.

Ve 16:50 zahájila pruská Garde útok na pozice u St. Privat, které držel maršál Canrobert. Připojily se další gardové brigády, ale byly těžce zasaženy francouzskou palbou a útoky se zpočátku nedařilo. Kolem 18:00 král Vilém I. nařídil obnovu útoku a pruské jednotky pokračovaly v boji, přičemž část pruských sil u Mance Ravine ustoupila. Prince Friedrich Karl reagoval masivní dělostřeleckou palbou a nasazením dalších jednotek II. a XII. sboru, které postupně dobývaly St. Privat a okolní vesnice.

K večeru se podařilo pruským jednotkám stabilizovat frontu a do 20:00 dobyly St. Privat, čímž donutily francouzské síly k ústupu. Francouzští důstojníci navrhovali protiútok, ale generál Bourbaki odmítl nasadit rezervy Staré gardy, protože situaci považoval za porážku. Boje večer utichly.

Celkové pruské a hesenské ztráty činily 20 163 padlých, raněných nebo nezvěstných. Francouzské ztráty byly 12 275, z toho 1 146 padlých, 6 709 raněných a 4 420 zajatých, přičemž polovina zajatých byla raněná. Ztráty pruské První armády pod Steinmetzem byly 4 300 mužů, zatímco francouzské jednotky proti ní měly 2 155 ztrát. Pruský Gardový sbor utrpěl těžké ztráty, až 8 000 z 18 000 mužů. Francouzské jednotky držící St. Privat ztratily více než polovinu svých mužů. Záznamy o francouzských ztrátách jsou však označeny jako neúplné.

Pruské vítězství u Gravelotte znamenalo zablokování ústupu francouzské Armády Rýna směrem k Verdunu, čímž byla tato armáda uvězněna v pevnosti Metz. Následovalo více než dvouměsíční obléhání, které skončilo kapitulací francouzských sil 27. října 1870.

Tato bitva byla klíčovým momentem francouzsko-pruské války, protože umožnila Prusům konsolidovat své vítězství a pokračovat v postupu do Francie. Zároveň ukázala účinnost moderního dělostřelectva Krupp a význam dobře zorganizované pěchoty a gardových jednotek v kombinaci s palebnou podporou.