Bitva u Sedanu

Bitva u Sedanu byla klíčovým střetem prusko-francouzské války, která vypukla v červenci 1870 poté, co francouzský císař Napoleon III. vyhlásil válku Prusku. Francouzská armáda byla v té době slabší než pruská jak počtem, tak organizací a výcvikem, což se rychle projevilo v sérii francouzských porážek.

Po neúspěchu u Gravelotte-St. Privat a obklíčení hlavní francouzské armády v Métách se Napoleon III. pokusil s nově sestavenou Armádou Châlons pod velením maršála MacMahona proniknout k obleženým jednotkám. Pruské armády však francouzské síly obklíčily a zatlačily je k Sedanu, kde došlo k rozhodujícímu střetu.

Francouzskou stranu tvořila Armáda Châlons o síle přibližně 120 000–130 000 mužů, které velel maršál Patrice de MacMahon, přítomen byl i císař Napoleon III. Po zranění MacMahona převzal velení generál Auguste-Alexandre Ducrot, kterého záhy vystřídal generál Emmanuel Félix de Wimpffen. Francouzská armáda byla vyčerpaná předchozími přesuny a porážkami a doufala, že se jí podaří prorazit k obleženým jednotkám v Métách.

Pruské síly, vedené generálem von Moltkem a pod osobním dohledem pruského krále Viléma I. a kancléře Bismarcka, byly početnější a lépe organizované. Prusové nasadili v bitvě u Sedanu přibližně 250 000 mužů, rozdělených mezi Třetí a Čtvrtou armádu, a disponovali výraznou převahou v dělostřelectvu.

Bitva začala 1. září 1870 ve čtyři hodiny ráno mohutnou palbou pruského dělostřelectva, které obklíčilo francouzské pozice v půlkruhu kolem Sedanu. První střet se odehrál v Bazeilles, kde bavorská pěchota zaútočila na francouzské pozice a bojovala s francouzskými námořníky a civilisty v ulicích. Boje se rychle rozšířily na další úseky fronty.

Francouzská armáda se pokusila o několik protiútoků, včetně několika jezdeckých útoků vedených generálem Marguerittem, které však byly krvavě odraženy pruskou pěchotou a dělostřelectvem. MacMahon byl brzy zraněn a velení se několikrát měnilo, což přispělo k chaosu v řadách obránců.

Pruské jednotky postupně utahovaly smyčku kolem francouzských pozic a soustředěná palba dělostřelectva způsobila Francouzům těžké ztráty. Pokusy o průlom selhaly a většina francouzských jednotek byla zatlačena do lesa Bois de la Garenne, kde byla obklíčena a donucena ke kapitulaci.

V odpoledních hodinách byl na hradbách Sedanu vyvěšen bílý prapor a Napoleon III. se vzdal. Generál Wimpffen se ještě pokusil o vyjednávání, ale pruské velení trvalo na bezpodmínečné kapitulaci. 2. září byla kapitulace formálně podepsána.

Podle české Wikipedie ztratili Francouzi 17 000 mužů a okolo 100 000 bylo zajato. Anglická Wikipedie uvádí 3 220 padlých, 14 811 raněných a 104 000 zajatých na francouzské straně. Prusové a jejich spojenci utrpěli 9 860 ztrát (1 310 padlých, 6 443 raněných, 2 107 nezvěstných).

Porážka u Sedanu znamenala konec druhého francouzského císařství – Napoleon III. byl zajat a ve Francii byla vyhlášena republika. Prusové získali rozhodující převahu ve válce a mohli zahájit obléhání Paříže, které vedlo k definitivní porážce Francie.

Bitva u Sedanu měla zásadní dopad na evropské dějiny: umožnila sjednocení Německa pod pruským vedením a vedla k dlouhodobé změně mocenských poměrů v Evropě. V Německu se 2. září slavil jako Den Sedanu (Sedantag) až do roku 1919.

Ztráta celé francouzské armády a zajetí císaře znamenaly pro Francii nejen vojenskou, ale i politickou katastrofu, která vedla k pádu monarchie a vzniku Třetí republiky.