Bitva o Hue

Bitva o Hue proběhla během vietnamské války jako součást rozsáhlé ofenzívy Tet, která začala 30. ledna 1968 během vietnamského lunárního Nového roku Tết. V té době již byly na vietnamské půdě nasazeny velké konvenční americké síly téměř tři roky. Hue bylo strategicky významné město na trase důležité zásobovací dálnice č. 1 spojující Da Nang s demilitarizovanou zónou (DMZ) mezi Severním a Jižním Vietnamem, a zároveň bývalé císařské hlavní město s velkým symbolickým významem.

Severovietnamská armáda a Vietkong plánovaly rozsáhlý útok známý jako "General Offensive-General Uprising" s cílem zničit legitimitu jihovietnamské vlády a vyvolat povstání obyvatelstva. Přestože někteří vyšší velitelé pochybovali o úspěchu povstání, mladí vojáci byli přesvědčeni o blížícím se vítězství. Jižní Vietnam a americké síly byly nepřipravené, protože mnoho jihovietnamských vojáků bylo na dovolené a pozornost spojenců byla zaměřena na bitvu u Khe Sanh.

Na straně Jižního Vietnamu stála 1. pěší divize ARVN pod velením generála Ngô Quang Trưởnga, která měla své velitelství v pevnosti Mang Ca uvnitř citadely Hue. K dispozici měla také elitní průzkumnou jednotku Hac Bao a několik dalších jednotek rozmístěných v okolí města. Spojené státy měly v oblasti základnu Phu Bai Combat Base s brigádou 1. námořní divize a jednotkami 1. kavalerie a 101. výsadkové divize.

Na straně Severního Vietnamu a Vietkongu se účastnily alespoň dvě pluky PAVN, dvě sapérské prapory a místní jednotky Vietkongu. Velitelství operace mělo vysoké vojenské i stranické představitele, kteří plánovali obsadit Hue a vytvořit revoluční vládu. Útok začal 31. ledna 1968 v časných ranních hodinách koordinovaným útokem na citadelu a nové město, včetně použití sapérů a dělostřelectva.

Bitva začala 31. ledna 1968 v 2:33 ráno, kdy jednotky PAVN a Vietkong zaútočily na západní zeď citadely Hue s cílem obsadit Mang Ca Garrison, velitelství ARVN 1. divize. Saperové v převlecích ARVN otevřeli brány citadely a umožnili průnik infanterie. Současně byly ostřelovány nové město a klíčové pozice jako letiště Tây Lộc a císařský palác.

Boj probíhal v ulicích města a uvnitř citadely, kde se spojenecké jednotky ARVN a USMC bránily proti postupujícím komunistickým silám. Komunisté odpálili všechny mosty přes Voňavou řeku, aby ztížili přesun spojeneckých jednotek do severní části města. Američané neměli k dispozici dělostřeleckou ani leteckou podporu kvůli počasí a byli odkázáni na tanky jako M48 Patton a M50 Ontos.

Spojenecké síly postupně obklíčily město a zabránily komunistům v přísunu posil a úniku. Intenzivní boj trval více než měsíc, přičemž poslední komunisté byli zlikvidováni nebo zajati 25. února. Bitva o Hue byla jednou z nejdelších a nejtvrdších městských bitev vietnamské války.

Ztráty spojeneckých sil činily 708 mrtvých a 4 254 raněných. Ztráty severovietnamských a Vietkong jednotek se odhadují mezi 1 042 a 5 133 mrtvými. Civilní oběti byly velmi vysoké, přičemž komunisté údajně popravili až 6 000 civilistů ve městě Hue. Celkově bylo mezi civilisty zabito mezi 5 800 a 8 000 osob, včetně více než 2 000 popravených PAVN a Vietkongem.

Bitva o Hue měla významný dopad na veřejné mínění ve Spojených státech, neboť její délka a brutalita negativně ovlivnily vnímání vietnamské války americkou veřejností. Město bylo prakticky zničeno a ztráty na civilistech byly obrovské, což vedlo k dalšímu zpochybnění legitimity a morálky konfliktu.

Strategicky bitva ukázala schopnost severovietnamských a Vietkong jednotek vést intenzivní městské boje a zároveň odhalila slabiny jihovietnamských a amerických sil v oblasti. Přestože spojenci nakonec město dobyli zpět, bitva o Hue zůstává jednou z nejtvrdších a nejdelších bitev vietnamské války a symbolem krutosti konfliktu.