Bitva v údolí Ia Drang

V roce 1965 byla většina venkovského Jižního Vietnamu pod omezenou kontrolou Vietkongu, podporovaného pravidelnými jednotkami Severovietnamské lidové armády (VLA). USA zahájily rozsáhlé nasazení svých jednotek, aby zabránily dalšímu rozšíření komunistických sil. Oblast Centrální vysočiny byla strategicky významná, protože zde měly komunistické síly zázemí a mohly ohrožovat jižní části země.

Severní Vietnam vytvořil B3 Front v centrálních vysočinách a shromáždil zde tři pluky VLA, které měly za úkol útočit na pozice Jižního Vietnamu. Americká armáda využila novou taktiku "najdi a znič" založenou na vzdušné mobilitě, kdy pěchota byla rychle vysazována a podporována leteckou a dělostřeleckou palbou. Bitva v údolí Ia Drang byla první velkou zkouškou této taktiky v praxi.

Hlavní americkou jednotkou byl 1. prapor 7. pluku kavalérie pod velením podplukovníka Harolda "Hala" Moorea, který měl za úkol provést výsadek na přistávací zóně X-Ray a vyhledat nepřítele. Američané disponovali asi 450 muži, přičemž první fáze výsadku začala s pouhými 75 muži.

Na straně Severovietnamců stály tři pluky VLA (32., 33. a 66.) a místní jednotka H15, celkem přes 1 600 vojáků, kteří byli rozmístěni v tunelech a na okolních kopcích. Velitelem B3 Frontu byl major generál Chu Huy Mân. Jejich plánem bylo využít početní převahy a zničit americké jednotky v oblasti.

Bitva začala 14. listopadu 1965 výsadkem amerických jednotek na LZ X-Ray v údolí Ia Drang. Po přistání prvních vrtulníků Američané zajali severovietnamského vojáka, který prozradil, že v okolí je přes 1 600 nepřátelských vojáků. Američané byli rychle obklíčeni a vystaveni prudké palbě.

Během dne se americké jednotky snažily udržet obranná postavení kolem přistávací zóny, přičemž jedna četa byla odříznuta a musela se bránit samostatně. Boje pokračovaly i přes noc, kdy se nepřítel snažil dostat na přistávací plochu.

Druhý den se situace pro Američany zhoršila, když dvě čety utrpěly těžké ztráty. Velitel Moore proto vyhlásil kód "Zlomený šíp" a požádal o vzdušnou podporu. Ta dorazila v podobě stíhaček, bombardérů, vrtulníků a dělostřelectva, které pomohly zastavit útoky nepřítele.

18. listopadu vydal Moore rozkaz k proražení z přistávací zóny, po čemž se jednotky VLA a Vietkongu stáhly do Kambodže. Američané se následně z oblasti stáhli a bitva byla ukončena.

Během bojů padlo více než 230 Američanů, což bylo nejvíce od začátku americké intervence ve Vietnamu. Ztráty Severovietnamců nejsou spolehlivě doloženy, zdroje je neuvádějí.

Bitva v údolí Ia Drang byla první velkou konfrontací mezi americkou armádou a Severovietnamci a ukázala, že válka ve Vietnamu bude mnohem rozsáhlejší a krvavější, než se původně očekávalo. Taktika "najdi a znič" sice umožnila Američanům využít vzdušnou mobilitu a palebnou sílu, ale nepřítel dokázal tuto převahu neutralizovat bojem na blízko.

Bitva měla také významný dopad na americkou veřejnost, která začala postupně ztrácet podporu pro válku. Navzdory taktickému vítězství Američanů oblast po jejich odchodu znovu obsadily jednotky Severovietnamské lidové armády a Vietkongu, což ukázalo omezenou strategickou hodnotu operace.