Bitva u Kadeše

Po vyhnání hyksóské 15. dynastie se egyptská Nová říše stala agresivnější a usilovala o kontrolu území na svých hranicích, zejména v Sýrii a Kanaánu. Za vlády Thutmose I., Thutmose II. a Amenhotepa II. Egypt rozšiřoval své území, ale moc říše Mitanni v severní Sýrii představovala významnou překážku.

Po náboženské reformě Achnatona a následném oslabení egyptské moci začali Chetité postupně dobývat území říše Mitanni a získávat kontrolu nad severní Sýrií, včetně strategického města Kadeš. Egypt se snažil udržet své vazalské státy v oblasti, ale po několika neúspěšných pokusech o znovudobytí Kadeše a okolí došlo k vyostření konfliktu mezi Egyptem a Chetitskou říší.

Ramesse II., nástupce Sethiho I., se rozhodl obnovit egyptskou kontrolu nad Amurru a Kadešem vojenskou výpravou, což vedlo k setkání s chetitskou armádou pod velením krále Muvatalliše II. u Kadeše v roce 1274 př. n. l.

Egyptskou armádu vedl faraon Ramesse II., který disponoval čtyřmi sbory pojmenovanými Amon, Re, Ptah a Sutech. Armáda byla vybavena válečnými vozy a zahrnovala také žoldnéřské jednotky Sherdenů a možná i jednotky Ne'arin, pravděpodobně Kanaánců nebo Egypťanů. Chetitskou armádu vedl král Muvatalliš II., který shromáždil své spojence včetně krále Aleppa Rimisharrinaa a dalších vazalů, a disponoval velkým počtem válečných vozů.

Ramesse II. zahájil výpravu do severní Sýrie s cílem obnovit egyptskou kontrolu nad Amurru a Kadešem, zatímco Muvatalliš se připravil na obranu a plánoval překvapivý útok na rozdělené egyptské síly.

Ramesse II. byl dezinformován zajatými chetitskými zvědy, kteří tvrdili, že chetitská armáda je daleko, což vedlo k rozdělení egyptských sil během pochodu k řece Orontes. Když se Ramesse chystal překročit řeku, zjistil pravdu o blízkosti nepřítele, ale bylo již pozdě na úplnou přípravu.

Chetité zaútočili na Reův sbor, který byl ještě na jižním břehu řeky, a zničili jej, přičemž pronásledovali uprchlé vojáky směrem k Amonovu sboru. Následně chetitské vozy prorazily egyptský tábor a vyvolaly paniku mezi egyptskými vojáky.

Ramesse II. se sám postavil do čela protiútoku se svou osobní stráží a částí vojska, čímž zastavil chetitský nápor a způsobil jejich zatlačení. Muvatalliš poslal další tisíc vozů do boje, ale egyptské posily dorazily a bitva skončila nerozhodně.

Obě armády utrpěly těžké ztráty, ale žádná nezískala rozhodující převahu, a Ramesse II. odmítl nabídku míru, přistoupil pouze na příměří.

Konkrétní čísla ztrát nejsou spolehlivě doložena v dostupných zdrojích. Obě strany utrpěly těžké ztráty, ale přesné počty padlých, raněných či zajatých nejsou známy.

Bitva u Kadeše vyčerpala obě mocnosti a znamenala konec egyptské expanze do severní Sýrie. Po bitvě se Ramesse II. stáhl do Egypta a prohlásil vítězství, zatímco chetitské záznamy uvádějí, že byl nucen ustoupit. Egyptská sféra vlivu byla omezena na Kanaán, který však byl ohrožen povstáními.

Následovala série egyptských tažení v Kanaánu, ale bez trvalého úspěchu proti Chetitům. Spor o moc v regionu pokračoval, až byl v roce 1258 př. n. l. uzavřen mír mezi Egyptem a Chetitskou říší, první známá mezinárodní smlouva o míru a vzájemné podpoře, která byla potvrzena i sňatkem Ramesse II. s dcerou chetitského krále.