Obrana Kyjeva

Kyjev, hlavní město Ukrajiny s téměř třemi miliony obyvatel, představoval klíčové politické, hospodářské a dopravní centrum země. Ruský prezident Vladimir Putin definoval cíle invaze vágně jako demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny, ale pravděpodobným skutečným cílem bylo dobytí Kyjeva a dosazení proruské vlády. Rusové plánovali rychlý útok s výsadkem na letišti Hostomel, inspirovaný operací Dunaj z roku 1968.

Přestože Ukrajinci se na obranu Kyjeva připravovali týdny před invazí, nevybudovali v okolí města žádné opevněné pozice, protože očekávali, že ruská invaze bude omezena na východ země. Západní zpravodajské služby předpokládaly rychlý pád Kyjeva do dvou dnů od začátku invaze.

Obranu Kyjeva vedl ukrajinský generál Oleksandr Syrskyj, který rozdělil síly na dvě části – jednu k obraně před hranicemi města a druhou přímo ve městě. K dispozici měl regulérní 72. mechanizovanou brigádu a aktivoval také Teritoriální obranné síly a civilní obyvatelstvo, kterému bylo rozdáno 18 000 ručních zbraní a další výzbroj. Mezi obránci byli i prominentní osobnosti jako starosta Vitalij Kličko a bývalý prezident Petro Porošenko.

Ruské síly zahrnovaly výsadkáře, policejní jednotky OMON a další prvosenové jednotky, které se pokusily rychle obsadit letiště Hostomel a následně postupovat na Kyjev. Ruský plán počítal s rychlým průnikem a obklíčením města, avšak narazil na silný ukrajinský odpor a logistické problémy.

Bitva začala 24. února 2022 pokusem ruských výsadkářů obsadit letiště Hostomel, které bylo strategickým bodem pro rychlý útok na Kyjev. Ukrajinci kladli tuhý odpor, poškodili přistávací plochu a vyhodili do povětří mosty přes řeku Irpin, což výrazně zpomalilo ruský postup. Ruské jednotky trpěly nízkou morálkou, špatnou logistikou a byly zranitelné vůči ukrajinským útokům, včetně použití dronů Bayraktar TB2 a protitankových zbraní.

Ruské sabotérské skupiny pronikaly do Kyjeva v ukrajinských uniformách, avšak byly často odhaleny a likvidovány. Boje v ulicích pokračovaly, přičemž ukrajinské síly udržely kontrolu nad městem. Ruský postup byl zastaven na západě u řeky Irpin a na východě u měst Černihiv a Sum, kde Ukrajinci bránili klíčová místa.

V březnu Ukrajinci zahájili protiútok, který vedl k osvobození měst Makariv a Mošun a postupnému vytlačení ruských jednotek z oblasti Kyjeva. Ruská armáda nakonec ustoupila do Běloruska a do 2. dubna Ukrajinci získali kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí.

Přesná čísla ztrát nejsou ve zdrojích spolehlivě doložena. Ukrajinské zdroje uvádějí, že během prvních dvou dnů bylo zabito přibližně 60 ruských sabotérů. Ruské ztráty v technice byly značné, zejména při ústupu, kdy byla zničena velká část vlastní moderní výzbroje, kterou nebylo možné stáhnout. Celkové ztráty obou stran nejsou v dostupných zdrojích přesně uvedeny.

Ukrajinské vítězství v bitvě o Kyjev bylo klíčovým momentem první fáze války a mělo významný vojenský i symbolický dopad. Ústup ruských jednotek a odhalení masových hrobů v Buči vyvolaly mezinárodní odsouzení a vedly k posílení vojenské a politické podpory Ukrajině ze strany Západu. Ruský neúspěch v dobytí Kyjeva ukázal slabiny ruské armády a zvýšil odhodlání Ukrajinců bránit svou nezávislost.

Ruské útoky na civilní cíle v Kyjevě pokračovaly i po stažení vojsk, což vedlo k dalším civilním obětem a mezinárodní kritice. Bitva o Kyjev tak představuje významný milník v konfliktu, který ovlivnil další průběh války a mezinárodní reakce.