Bitva u Poltavy

Roku 1700 začala Severní válka mezi Ruskem, Dánskem, Polskem a Saskem na jedné straně a Švédskem na straně druhé. Po počáteční porážce Ruska u Narvy v roce 1700 car Petr I. zahájil modernizaci armády a taktiky. V roce 1707 zahájil švédský král Karel XII. tažení do Ruska, ke kterému se přidal záporožský hejtman Ivan Mazepa s částí kozáků.

Ruská vojska se boji vyhýbala a používala taktiku ústupu a spálené země, což oslabovalo švédskou armádu zejména během krutých zim. V roce 1708 utrpěli Švédové porážku u Lesné a ztratili zásobovací kolonu. V červnu 1709 Karel XII. obléhal Poltavu, kde byl postřelen a velení převzal maršál Rehnskiöld. Rusové mezitím vybudovali opevněný tábor na sever od Poltavy a připravili se na rozhodující střet.

Švédská armáda měla na jaře 1709 asi 20 000 mužů a 34 děl, velení převzal polní maršál Carl Gustaf Rehnskiöld po zranění Karla XII. Ruská armáda pod carem Petrem Velikým čítala 75 000 až 80 000 mužů, včetně 3 000 Kalmyků, a byla lépe vyzbrojená a zkušenější než na začátku války. Švédové plánovali překvapit Rusy útokem před úsvitem a prolomit jejich opevnění, Rusové však měli dobře vybudovaný systém redut a opevněný tábor.

V noci na 8. července 1709 se Švédové připravovali k útoku, který začal za úsvitu. Švédská pěchota obsadila některé ruské pevnůstky, ale ruská jízda pod velením Menšikova byla odražena. Lewenhaupt napadl ruský tábor, ale byl odvolán, aby se připojil k hlavní armádě. Švédové se chystali zaútočit na ruský tábor, ale generál Roos, útočící na pevnůstky, byl obklíčen a vzdal se.

Rehnskiöld vedl útok na Rusy, ale ruské posily včetně Kalmyků dorazily před koncem bitvy a pomohly Rusům zvítězit. Po těžkém boji byly zbytky švédské armády zahnány na útěk k řece Dněpr, kde 10. července kapitulovaly. Rehnskiöld i Lewenhaupt padli do ruského zajetí, kde zůstali do konce života.

Švédové ztratili okolo 10 000 mužů, přesné ruské ztráty nejsou spolehlivě doloženy. Většina švédské armády byla zabita, raněna nebo zajata, včetně vysokých důstojníků.

Bitva u Poltavy znamenala rozhodující obrat v Severní válce ve prospěch Ruska, které získalo převahu nad Švédskem a stalo se evropskou velmocí. Švédsko, které po staletí určovalo evropské dějiny, začalo upadat. Bitva byla vedle Kircholmu nejhorší porážkou Švédska v jeho dějinách.

Karel XII. uprchl s částí svých mužů do Osmanské říše, kde strávil několik let v exilu. Válka skončila roku 1721 konečnou porážkou Švédska a upevněním ruské dominance v oblasti Baltu a východní Evropy.