Bitva u Slavkova
Napoleonovo mistrovské dílo — „bitva tří císařů".
Napoleonovo mistrovské vítězství („bitva tří císařů"); rozpad třetí koalice.
- Kdy
- 2. prosince 1805
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 72 000Francouzské císařství ≈ 85 000Rakousko-ruská koalice
Francouzské císařství: ~70 000–75 000 mužů (Francouzi) · Rakousko-ruská koalice: ~85 000 mužů (Rusko-rakouské síly)
- Ztráty (odhad)
- —Francouzské císařství ≈ 24 000Rakousko-ruská koalice
Francouzské císařství: ~3 000–4 000 (odhad) · Rakousko-ruská koalice: ~24 000 (odhad)
Velitelé
Pozadí
Evropa byla od roku 1792 v neustálých válkách, kdy po porážce Druhé koalice zůstala Británie jediným protivníkem Francie. V roce 1803 vypukla opět válka mezi Francií a Británií, a v roce 1804 vznikla Třetí koalice, do níž vstoupily Británie, Rusko a později Rakousko, které chtělo pomstít ztráty území v Itálii a Bavorsku.
Napoleon Bonaparte, který se v roce 1804 nechal korunovat císařem, plánoval invazi do Británie, ale kvůli koalici se rozhodl zaútočit na Rakousko a Rusko. Po vítězství u Ulmu a obsazení Vídně se spojenecké síly stáhly na Moravu, kde chtěly svést rozhodující bitvu. Napoleon se rozhodl využít taktiku zdánlivé slabosti, aby přilákal spojence do pasti.
Síly a velitelé
Francouzská Grande Armée čítala přibližně 72 000 mužů a 157 děl, včetně císařské gardy a jezdecké zálohy pod velením maršála Murata. Velitelé zahrnovali maršály Bernadotta, Davouta, Soulta a Lannese, přičemž Napoleon plánoval využít koordinované manévry k obklíčení nepřítele.
Spojenecké síly měly asi 85 000 mužů a 318 děl, převážně Rusů a Rakušanů, pod velením cara Alexandra I., císaře Františka I. a generála Kutuzova. Plán spojenců, vytvořený generálem Weyrotherem, spočíval v útoku třemi kolony na francouzské pravé křídlo, aby odřízly spojeneckou komunikaci, přičemž carská garda měla být zálohou.
Průběh bitvy
Napoleon záměrně oslaboval své pravé křídlo a ustoupil z dominantních Prateckých výšin, aby nalákal spojence k útoku. Spojenci 1. prosince skutečně obsadili výšiny, což odpovídalo Napoleonovu plánu.
Bitva začala s tím, že spojenecké kolony zaútočily na francouzské pravé křídlo, ale maršál Davout dorazil včas a držel obranu proti přesile. Francouzský útok na spojenecké centrum na Prateckých výšinách vedl maršál Soult, který využil ranní mlhu k překvapení nepřítele.
Po prolomení spojeneckého centra Francouzi zaútočili na obě křídla a rozdrtili spojenecké jednotky, což vedlo k masivnímu ústupu a zajetí tisíců spojeneckých vojáků. Napoleonovo vítězství bylo rozhodující a spojenecká armáda byla rozprášena.
Výzbroj a technika v bitvě
- Francouzská pěchota — Vyznamenávala se puškami fusil d'infanterie vzor An IX a An IX–An XIII s hladkou hlavní a křesadlovým zámkem.
- Francouzské jezdectvo — Dělilo se na těžké kyrysníky a karabiníky, řadové dragouny a lehké myslivce a husaře.
- Ruská pěchota — Používala mušketu vzor 1798 a myslivecký štucer vzor 1798 s drážkovanou hlavní.
- Rakouská pěchota — Vyzbrojena mušketami Infanterie-Gewehr M 1798 mit Stichbajonett a mysliveckými štucery Jägerstutzen M 1795.
- Dělostřelectvo — Francouzské dělo systému Gribeauval, rakouské tří-, šesti-, dvanácti- a osmnáctiliberní kanóny a houfnice, ruské kanóny s hladkou hlavní a jednorožci.
Klíčové fáze
- Napoleonovo ustoupení z Prateckých výšinNapoleon záměrně opustil dominantní výšiny, aby nalákal spojence k útoku na zdánlivě slabé pravé křídlo.
- Spojenecký útok na pravé křídloSpojenci zahájili útok třemi kolony na francouzské pravé křídlo, které držel maršál Davout.
- Francouzský protiútok na centrumMaršál Soult zaútočil na oslabené spojenecké centrum na Prateckých výšinách a prolomil je.
- Rozprášení spojencůPo prolomení centra Francouzi zaútočili na obě křídla a donutili spojence k ústupu a zajetí tisíců vojáků.
Ztráty
Odhady ztrát se liší; podle anglické Wikipedie bylo na straně spojenců asi 24 000 padlých, raněných nebo zajatých, zatímco francouzské ztráty se odhadují na 3 000 až 4 000. Přesná čísla nejsou spolehlivě doložena.
Důsledky a význam
Vítězství u Slavkova ukončilo válku Třetí koalice a vedlo k podpisu Prešpurského míru, který znamenal výrazné územní ztráty Rakouska v Itálii a Bavorsku ve prospěch Francie a jejích spojenců. Mír také umožnil vznik Rýnského spolku, který oslabil Svatou říši římskou a vedl k jejímu zániku v roce 1806.
Porážka spojenců otřásla odhodláním císaře Františka I. dále vzdorovat Napoleonovi. Rusko a Británie však konflikt neukončily, což vedlo k dalším koalicím a pokračování napoleonských válek.
Zajímavosti
- Bitva u Slavkova je známá také jako bitva tří císařů, protože se jí účastnili Napoleon, car Alexandr I. a císař František I.
- Napoleon bitvu řídil z návrší Žuráň, kde si zřídil své velitelské stanoviště.
- Vzpomínkové akce k bitvě probíhají od 80. let 20. století a centrem je Mohyla míru na Prateckém kopci.
- Francouzský císař pojmenoval bitvu podle Slavkova, protože zde nocovali spojenečtí panovníci a zámek na něj udělal dojem.
- Napoleonův plán počítal s tím, že spojenci zaútočí na jeho pravé křídlo, což se také stalo.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Slavkova odehrála?
Bitva se odehrála 2. prosince 1805 na Moravě, jihovýchodně od Brna u Slavkova.
Kdo byli hlavními veliteli bitvy?
Francouzskou armádu vedl Napoleon Bonaparte, spojenecké síly Ruska a Rakouska vedli car Alexandr I., generál Kutuzov a císař František I.
Jaký byl výsledek bitvy u Slavkova?
Francouzská armáda drtivě porazila spojenecké síly, což vedlo k ukončení války Třetí koalice.
Jaké byly přibližné počty vojáků a ztráty?
Francouzi měli asi 72 000 mužů, spojenci asi 85 000; ztráty spojenců se odhadují na 24 000, francouzské na 3 000–4 000.