Jiří z Poděbrad

Po vzniku východočeského landfrýdu v roce 1440 byl Jiří z Poděbrad zvolen jedním ze dvou hejtmanů Boleslavského kraje. Po smrti Hynce Ptáčka z Pirkštejna v roce 1444 převzal vedení východočeských kališníků, nazývaných Jednota poděbradská. V roce 1448 využil nepřítomnosti katolického vůdce Oldřicha z Rožmberka a vojensky ovládl Prahu, čímž upevnil pozici kališníků a umožnil návrat Jana Rokycany jako správce duchovenstva podobojí. Během tohoto období vedl i boje proti katolickým a císařským silám, například proti Fridrichu Saskému.

V roce 1451 byl Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem na dva roky a postupně získal uznání většiny země. Po korunovaci nezletilého krále Ladislava Pohrobka v roce 1453 vykonával Jiří faktickou moc jako nejvyšší hofmistr a zemský správce. V této funkci usiloval o konsolidaci královské moci, obnovu královského majetku a zajištění pořádku v zemi, přičemž vedl i vojenské akce proti odpůrcům, například proti Táborsku.

Po smrti Ladislava Pohrobka byl Jiří z Poděbrad roku 1458 zvolen českým králem. Jeho vláda byla poznamenána vojenskými konflikty s katolickými odpůrci a snahami o udržení jednoty země. V této době vedl vojenské operace na Moravě, Slezsku a Lužici, kde musel vynutit své uznání jako krále. V roce 1468 vypukla válka s uherským králem Matyášem Korvínem, který byl zvolen protikrálem v Olomouci. Jiří z Poděbrad vedl obranné akce a zastavil uherská vojska u Vilémova v roce 1469.

Po zvolení Matyáše Korvína českým králem v roce 1469 ztratil Jiří většinu Moravy a vládl již jen kališnické části Čech. Válka pokračovala s různými úspěchy, ale Jiří postupně ztrácel podporu a jeho zdravotní stav se zhoršoval. V roce 1471 zemřel a byl pohřben v chrámu sv. Víta v Praze. Jeho smrt znamenala konec jeho vlády a otevřela cestu k nástupu Vladislava Jagellonského.