Bell UH-1 Iroquois
Bell UH-1 Iroquois (známý také pod rozšířenou přezdívkou „Huey“) je americký užitkový vrtulník z druhé poloviny 50.
Specifikace
| Země původu | Spojené státy americké |
|---|---|
| Zavedení | 1959 |
Popis
Bell UH-1 Iroquois, známý pod přezdívkou „Huey“, je americký víceúčelový vrtulník vyvinutý pro americkou armádu v polovině 50. let 20. století. První prototyp označený XH-40 vzlétl 22. října 1956 a sériová výroba byla zahájena v roce 1959. Vrtulník byl určen především k přepravě výsadku vojsk, palebné podpoře, evakuaci raněných, převozu materiálu, leteckému průzkumu, jako velitelské stanoviště, školní, spojovací, záchranný či dopravní stroj a rozšířil se i v civilním sektoru.
Konstrukčně se UH-1 lišil od svých předchůdců zejména použitím turbohřídelového motoru Lycoming T53. Postupně vznikaly různé varianty s prodlouženým trupem, výkonnějšími motory a větší přepravní kapacitou. Významné byly také úpravy pro různé druhy výzbroje a speciální účely, včetně verzí pro boj proti pozemním cílům, záchranné operace nebo námořní použití.
Bojové nasazení a služba
Vrtulníky UH-1 se staly symbolem amerického nasazení ve vietnamské válce, kde plnily širokou škálu úkolů od přepravy a výsadků, přes evakuaci raněných, vyhledávání a záchranu sestřelených pilotů, až po přímou palebnou podporu pozemních jednotek. Stroje určené pro boj s pozemními cíli byly vybaveny raketomety, granátomety a kulomety, transportní varianty často nesly boční střelce ve dveřích.
Během konfliktu byly vyvinuty různé taktiky nasazení, například týmy lovec-zabiják, a vrtulníky UH-1 se staly jedním z nejznámějších vojenských strojů své doby. Postupně byly v roli palebné podpory nahrazovány specializovanými stroji AH-1 Cobra, ale díky své univerzálnosti zůstaly ve službě v mnoha armádách světa.
Varianty
První prototyp Bell Model 204, vzlet 1956.
Šest prototypů s prodlouženým trupem a dalšími úpravami.
Základní verze (Bell 204), první sériová varianta.
Zdokonalená verze (Bell 204B) s výkonnějšími motory a větší kapacitou.
Modernizovaná verze, speciálně pro boj proti pozemním cílům (Gunship).
Verze s vyšší přepravní kapacitou, pohon motorem T53-L-11 nebo -13, přepracovaná palivová soustava.
Verze pro USMC (Bell 204), s úpravami pro námořní provoz.
Verze pro USAF, poháněná motorem General Electric T58-GE-3.
Zvětšená modernizovaná verze (Model 205), vychází z UH-1D.
Verze pro noční akce.
Dvoumotorová zvětšená verze (Bell 212), poháněná dvěma motory Pratt & Whitney PT6T.
Záchranné verze.
Testovací verze.
Zajímavosti
- Přezdívka „Huey“ vznikla z původního označení HU-1, které bylo změněno na UH-1 v roce 1962, ale přezdívka zůstala.
- UH-1 byl prvním americkým vrtulníkem s turbohřídelovým motorem.
- Ve vietnamské válce byly transportní UH-1 bez podvěšené výzbroje přezdívány „Slick“, zatímco palebně podporované stroje „Hog“ nebo „Cobra“.
- Licenční výroba probíhala v Itálii (Agusta) a Japonsku (Fuji), vznikly i speciální verze pro ničení ponorek.
- Na základě zkušeností z Vietnamu byl z UH-1 vyvinut specializovaný bitevní vrtulník AH-1 Cobra.
Časté otázky
Jaký byl hlavní účel vrtulníku Bell UH-1 Iroquois?
Hlavním účelem byla přeprava výsadku vojsk, palebná podpora, evakuace raněných, převoz materiálu, průzkum a další víceúčelové úkoly.
Jaká byla hlavní výzbroj vrtulníku UH-1D?
Výzbroj byla variabilní, často zahrnovala 2× 7,62 mm kulomet M60 nebo GAU-17 a 2× 7hlavňový nebo 19hlavňový 70 mm raketomet.
Které armády používaly Bell UH-1 Iroquois?
Mezi uživatele patřily armády Argentiny, Brazílie, Dominikánské republiky, Hondurasu, Chile, Japonska, Kanady, Kolumbie, Jižní Koreje, Mexika, Německa, Nového Zélandu, Řecka, Saúdské Arábie, Tchaj-wanu, Turecka a USA.
Jaké byly hlavní varianty UH-1?
Mezi hlavní varianty patřily UH-1A, UH-1B, UH-1C, UH-1D, UH-1E, UH-1F, UH-1H, UH-1M, UH-1N Twin Huey a záchranné verze HH-1.