Typstíhací proudový letoun
ZeměKanada
Zavedení1948–1958
VýrobceCanadair (licence North American Aviation)
Výzbroj6 × 0,50 in (12,7 mm) kulomety M3 Browning, rakety, pumy, AIM-9 Sidewinder (Mk.6)
Posádka1
CL-13 Sabre — Bojová letadla
📷 Canadian Department of National Defence Photo PCN 109 · Public domain · zdroj

Specifikace

Země původuKanada

Popis

V roce 1948 se kanadská vláda rozhodla přezbrojit Royal Canadian Air Force (RCAF) proudovými stíhačkami F-86 Sabre, které měly být vyráběny licenčně firmou Canadair v Montrealu. Původní objednávka 10 kusů byla rozšířena na 100 kvůli korejské válce. Canadair postupně vybudoval výrobní kapacity a vyráběl všechny komponenty s pomocí kanadských dodavatelů. Projekt dostal označení CL-13.

Canadair vyrobil šest hlavních verzí Sabre: Mk.1 byl prototyp s motorem General Electric J47-GE-13, Mk.2 a Mk.4 měly stejný motor, přičemž Mk.2 měl po prvních 20 kusech řízení s hydraulickou asistencí a "all-flying" ocasní plochu. Mk.3 byl jediný kus s motorem Avro Canada Orenda 3, sloužící jako zkušební platforma. Mk.5 a Mk.6 byly vybaveny výkonnějšími motory Orenda 10 a Orenda 14, přičemž Mk.5 měl zvětšená křídla pro lepší manévrovatelnost a Mk.6 byl považován za nejlepší produkční Sabre s vynikajícími výkony a návratem k předním slotům na křídlech pro lepší ovladatelnost při nízkých rychlostech.

Celkem bylo od roku 1950 do 1958 vyrobeno 1815 kusů CL-13 Sabre v Montrealu. Letouny měly délku 11,44 m, rozpětí křídel 11,31 m a byly poháněny jedním proudovým motorem s tahem až 7 500 lbf (33 kN). Výzbroj tvořilo šest kulometů ráže 12,7 mm, možnost nést rakety, pumy a u Mk.6 i infračervené řízené střely AIM-9 Sidewinder.

Bojové nasazení a služba

První sériovou verzí byl Mk.2, z nichž 290 bylo dodáno RCAF a 60 USAF pro použití v korejské válce. Sabre Mk.2 se osvědčil jako vynikající stíhač v roli obrany vzdušného prostoru v Evropě u NATO. Mk.4 byl dodán převážně RAF, kde sloužil do poloviny 50. let, poté byl předán dalším spojeneckým zemím. Mk.5 a Mk.6 byly hlavními verzemi v RCAF a dalších letectvech NATO, přičemž Mk.6 byl vybrán jako efektivní protiváha sovětským MiGům v 50. letech.

Sabre Mk.6 byl také hlavní zbraní Pákistánského letectva během indo-pákistánské války v roce 1971, kde čelil lehčímu a obratnějšímu Folland Gnat, který si vysloužil přezdívku "Sabre Slayer". Sabre byl postupně nahrazován modernějšími stroji, ale některé verze sloužily až do 80. let, například v Pákistánu. Sabre také sloužil v mnoha dalších zemích, včetně Německa, Itálie, Jihoafrické republiky, Kolumbie, Řecka, Turecka a dalších.

Varianty

Sabre Mk.1

Jediný kus, prototyp založený na F-86A-5 s motorem GE J47-GE-13 o tahu 5 200 lbf.

Sabre Mk.2

350 kusů, založen na F-86E s "all-flying" ocasní plochou a motorem GE J47-GE-13, 287 pro RCAF, 60 pro USAF, 3 pro RAF.

Sabre Mk.3

Jediný kus s motorem Orenda 3 o tahu 6 000 lbf, sloužil jako zkušební letoun.

Sabre Mk.4

438 kusů s drobnými úpravami oproti Mk.2, 10 pro RCAF, 428 pro RAF jako Sabre F.4.

Sabre Mk.5

370 kusů s motorem Orenda 10 o tahu 6 355 lbf, zvětšená křídla "6-3" a lepší manévrovatelnost, 75 kusů později předáno německému letectvu.

Sabre Mk.5A

Verze Mk.5 s odstraněným radarem a zaměřovači, nahrazenými závažím.

Sabre Mk.6

655 kusů s motorem Orenda 14 o tahu 7 275 lbf, nejlepší produkční verze, 390 pro RCAF, 225 pro Německo, 6 pro Kolumbii, 34 pro Jihoafrickou republiku.

Zajímavosti

Časté otázky

Kdo vyráběl Canadair Sabre a na základě jaké licence?

Canadair vyráběl Sabre na základě licence od North American Aviation.

Jaký motor používal Sabre Mk.6?

Sabre Mk.6 byl poháněn motorem Avro Canada Orenda 14 s tahem 7 275 lbf (32,360 N).

Kde a kdy byl Sabre Mk.6 nasazen v bojových konfliktech?

Sabre Mk.6 byl hlavní stíhačkou Pákistánského letectva během indo-pákistánské války v roce 1971.

Jaký byl význam Sabre Mk.3 v oblasti ženských rychlostních rekordů?

Sabre Mk.3 použila Jacqueline Cochran v roce 1953 k překonání několika rychlostních rekordů a stala se první ženou, která překonala rychlost zvuku.

Podobná technika

Zdroje