Handley Page Victor
Handley Page HP.80 Victor byl britský čtyřmotorový proudový bombardér, vyvinutý a vyráběný firmou Handley Page Aircraft Company, který sloužil za studené války.
Specifikace
| Země původu | Spojené království |
|---|---|
| Zavedení | 1958 |
Popis
Handley Page Victor byl třetím a posledním z britských bombardérů třídy V, vyvinutých během studené války jako součást leteckého jaderného odstrašování Spojeného království. Letoun byl navržen podle specifikací B.35/46 britského Ministerstva letectví a jeho konstrukci dominovalo unikátní srpkovité křídlo, které mělo zajistit vysokou cestovní rychlost a schopnost letu ve velkých výškách. Křídlo navrhl Dr. Gustav Lachmann a dále rozpracoval Godfrey Lee z Handley Page. Konstrukce využívala pokročilé materiály, například sendvič tvořený dvěma hliníkovými pláty a vlnitým plechem uvnitř.
Victor měl velmi promyšlený aerodynamický tvar, motory byly umístěny v kořenech křídla a ocasní plochy tvořily charakteristické "T". Posádka byla umístěna v jedné úrovni, což zlepšovalo komunikaci i prostorové možnosti. Specifikem byla rozměrná "vana" pod přídí, obsahující radiolokátor, příďovou nohu podvozku a místo pro bombometčíka. Vývoj provázely některé konstrukční problémy, například havárie prvního prototypu kvůli nedostatečně dimenzovanému zavěšení ocasních ploch, což bylo následně upraveno.
Bojové nasazení a služba
Victor byl zařazen do služby jako poslední z bombardérů třídy V a také jako poslední z nich byl vyřazen, v říjnu 1993. Původně sloužil jako strategický bombardér s hlavní zbraní v podobě jaderných pum, později byl po objevu únavových trhlin a změně taktiky vyřazen z jaderných misí. Několik strojů bylo upraveno pro strategický průzkum, většina byla přestavěna na tankovací letouny.
Bojově byly Victory nasazeny během války o Falklandy (1982) a války v Perském zálivu (1991) jako tankery pro doplňování paliva za letu. Jediné ofenzivní bombardovací mise provedly dva stroje verze B.1A během konfliktu na Borneu v letech 1962–66.
Varianty
Sériová verze poháněná motory Armstrong Siddeley Sapphire ASSa.7, hlavní zbraní byla jaderná puma Yellow Sun.
Verze B.1 dovybavená radarem Red Steer, detektory ozáření a prostředky elektronického boje (ECM).
Zlepšená verze s dvouproudovými motory Rolls-Royce Conway, větším rozpětím křídla, možností nesení střely Avro Blue Steel a dalšími úpravami.
Letoun upravený pro nesení střely Avro Blue Steel, s vylepšenými motory Conway Rco.17.
Letoun pro strategický průzkum, vybavený kamerami, mapovacím radarem a zachycovači částic.
Tankovací verze s dvojicí nebo trojicí plnicích hadic, vzniklé konverzí z B.1/B.1A.
Tankovací verze s nádržemi v pumovnici a třemi plnicími hadicemi, vzniklá konverzí z B.2.
Zajímavosti
- Victor byl jedním z nejtěžších letounů, které kdy překročily rychlost zvuku, a to při klesání.
- Letoun měl unikátní srpkovité křídlo, které mělo zajistit konstantní Machovo číslo podél celé nosné plochy.
- Posádka Victoru byla umístěna v jedné úrovni, na rozdíl od ostatních bombardérů třídy V.
- Během války o Falklandy byly Victory klíčové pro tankování bombardérů Avro Vulcan při operaci Black Buck.
- Dochovalo se pět kompletních letounů Victor, všechny na území Velké Británie.
Časté otázky
Jaká byla hlavní výzbroj letounu Handley Page Victor?
Hlavní výzbrojí byly jaderné pumy svrhované volným pádem a později střela Avro Blue Steel.
Jaké byly hlavní role Victoru během jeho služby?
Victor sloužil jako strategický bombardér, průzkumný letoun a později především jako tankovací letoun.
Kdy byl Handley Page Victor vyřazen ze služby?
Poslední letoun Victor byl vyřazen 15. října 1993.
Kolik letounů Handley Page Victor bylo vyrobeno?
Byly postaveny dva prototypy a několik desítek sériových kusů v různých verzích (například 50 kusů B.1, 34 kusů B.2 atd.).