P-51 Mustang
Americký stíhač dlouhého doletu, který umožnil doprovázet bombardéry až nad Německo.
Specifikace
| Země původu | USA |
|---|---|
| Zavedení | 1942 |
| Pohon | motor Rolls-Royce/Packard Merlin |
| Max. rychlost | ~700 km/h |
| Dolet | ~2 700 km (s přídavnými nádržemi) |
| Posádka | 1 |
Popis
North American P-51 Mustang byl vyvinut původně pro britské Královské letectvo, které oslovilo firmu North American Aviation s požadavkem na licenční výrobu stíhaček Curtiss P-40. NAA však přišla s vlastním návrhem a zavázala se postavit prototyp během 120 dnů. První prototyp NA-73X vzlétl 26. října 1940, poháněný motorem Allison V-1710-F3R. Konstrukce byla velmi zdařilá a letoun využíval zcela nový laminární profil křídla, což zlepšilo jeho aerodynamické vlastnosti.
Zpočátku byl Mustang vybaven motory Allison, které však měly nízký výkon ve větších výškách. Výrazné zlepšení přinesla instalace britského motoru Rolls-Royce Merlin (v USA licenčně vyráběného jako Packard V-1650), což zásadně zvýšilo výkony letounu. Od léta 1943 byly vyráběny verze s tímto motorem, které se staly základem pro slavné varianty P-51B/C a později P-51D s kapkovitým krytem kabiny a posílenou výzbrojí.
Bojové nasazení a služba
Mustangy byly během druhé světové války nasazeny především jako doprovodné stíhačky při náletech na Německo, kde pomohly spojencům získat vzdušnou převahu. Díky svému dlouhému doletu mohly doprovázet bombardéry až nad Berlín a zpět. Byly nasazeny i v Tichomoří proti Japonsku a v různých verzích sloužily také jako bitevní letouny a průzkumné stroje.
Po válce sloužil Mustang v mnoha letectvech světa, včetně Kanady, Austrálie a Švýcarska. Byl nasazen v Korejské válce, kde však byl postupně nahrazen proudovými letouny. Mustangy se účastnily i dalších konfliktů, například izraelské války za nezávislost, suezské krize či „Fotbalové války“ mezi Hondurasem a Salvadorem.
Varianty
První sériová verze pro RAF, poháněná motorem Allison V-1710, vyzbrojená čtyřmi kulomety M2 Browning ráže 12,7 mm a čtyřmi Browningy ráže 7,7 mm.
Verze s čtyřmi kanóny Hispano ráže 20 mm v křídle, používána RAF i USAAC.
Verze s motorem Allison V-1710-81, čtyřmi kulomety ráže 12,7 mm a možností nést dvě pumy po 227 kg.
Bitevní/střemhlavá verze s šesti kulomety a výklopnými brzdícími štíty, schopná nést dvě pumy.
Verze s motorem Packard V-1650 Merlin, čtyři kulomety ráže 12,7 mm, vyráběná v Inglewoodu (B) a Dallasu (C).
Nejpočetnější verze s motorem V-1650-7, šesti kulomety, kapkovitým krytem kabiny a zlepšeným výhledem.
Verze s vrtulí Aeroproducts a možností nést osm raket.
Odlehčená a nejrychlejší sériová verze s motorem Packard V-1650-9, maximální rychlost 782 km/h.
Průzkumné verze s kamerami, vycházející z P-51D/K.
Zajímavosti
- Mustang byl jedním z nejúspěšnějších stíhacích letounů druhé světové války a sloužil u více než 40 stíhacích skupin USAAF a 31 perutí RAF.
- Díky instalaci motoru Merlin dokázaly Mustangy doprovázet bombardéry až nad Berlín a zpět.
- V roce 2017 modifikovaný P-51D Mustang „Voodoo“ překonal rychlostní rekord FAI v kategorii pístových letounů výkonem 885,53 km/h.
- Letouny Mustang byly používány v letectvech více než 55 zemí a některé sloužily až do počátku 80. let.
- Hollywoodský herec Tom Cruise vlastní od roku 2001 zrestaurovaný P-51 Mustang z roku 1946.
Významné nasazení
doprovod bombardérů nad Evropou
Uživatelé
USA Velká Británie
Časté otázky
Jaký motor poháněl nejúspěšnější verze Mustangu?
Nejúspěšnější verze Mustangu byly poháněny kapalinou chlazeným dvanáctiválcem Packard V-1650, což byla licence britského motoru Rolls-Royce Merlin.
Jaká byla hlavní výzbroj verze P-51D?
P-51D nesl šest kulometů Browning AN/M2 ráže 12,7 mm s celkovou zásobou 1 880 nábojů.
V jakých konfliktech Mustang bojoval po druhé světové válce?
Mustangy byly nasazeny například v Korejské válce, izraelské válce za nezávislost, suezské krizi a ve „Fotbalové válce“ mezi Hondurasem a Salvadorem.
Jaký byl maximální dolet Mustangu s přídavnými nádržemi?
S přídavnými palivovými nádržemi dosahoval Mustang doletu až 3 700 km.