Ruhrstahl X-4
Ruhrstahl X-4 je řízená střela. Země původu: nacistické Německo.
Specifikace
| Země původu | nacistické Německo |
|---|
Popis
Vývoj střely Ruhrstahl X-4 začal v červnu 1943 pod vedením Maxe Kramera ve firmě Ruhrstahl AG jako reakce na těžké nálety RAF a USAAF na Německo. Cílem bylo vytvořit řízenou střelu s dostatečným dosahem, aby mohla být vypálena z bezpečné vzdálenosti mimo dosah obranných zbraní bombardérů, což odpovídá konceptu stand-off zbraní. Střela byla poháněna kapalným raketovým motorem BMW 109-448, který spaloval vysoce korozivní hypergolickou směs S-Stoff a R-Stoff, přičemž tah motoru začínal na 140 kg a postupně klesal na 30 kg během 17 sekund hoření.
Střela byla stabilizována rotací přibližně 60 otáček za minutu, aby se vyrovnaly případné asymetrie tahu nebo nepřesnosti v řízení. Řízení bylo realizováno pomocí dvou vodičů, které se odvíjely z navijáků umístěných na křídlech, a pilot střelu ovládal joystickem v kokpitu letounu. K orientaci sloužil gyroskop, který udržoval informaci o směru "nahoru" během rotace střely. Pro viditelnost byly na křídlech umístěny světlice. Výbušná hlavice o hmotnosti 20 kg měla účinný dostřel asi 8 metrů a byla doplněna akustickou blízkostní pojistkou Kranich, která aktivovala výbuch na základě zvukového signálu motorů B-17.
Bojové nasazení a služba
Střela X-4 nebyla nikdy nasazena v bojových operacích. První zkušební lety proběhly 11. srpna 1944 s letounem Focke-Wulf Fw 190, později byly testy prováděny i s letouny Junkers Ju 88 a Messerschmitt Me 262, přičemž ze stroje Me 262 nebyla střela vypuštěna. Původní záměr používat X-4 na jednomístných stíhačkách se ukázal jako nepraktický kvůli obtížnosti současného řízení střely a pilotování letounu, proto byla střela přesměrována na vícečlenné letouny jako Ju 88. Výroba byla zahájena počátkem roku 1945, ale kvůli spojeneckému bombardování továren a dalším problémům nebyla střela nikdy oficiálně dodána Luftwaffe a nedošlo k jejímu operačnímu použití.
Zajímavosti
- Střela byla řízena pomocí dvou vodičů, aby se zabránilo rušení rádiového signálu.
- Pohon střely spaloval vysoce korozivní a nebezpečnou hypergolickou směs, což komplikovalo manipulaci a přípravu střely.
- Po válce francouzští inženýři vyvinuli domácí verzi X-4 nazvanou Nord SS.10, která byla vyráběna v letech 1947–1950.
- Střela byla stabilizována rotací přibližně 60 otáček za minutu, aby se vyrovnaly nepřesnosti v tahu motoru a řízení.
- Hlavní zbraň určená k použití s X-4, stíhací letoun Focke-Wulf Ta 183 Huckebein, nikdy nepřešla z fáze projektu do výroby.
Časté otázky
Jaký typ pohonu používala střela X-4?
Používala kapalný raketový motor BMW 109-448 spalující hypergolickou směs S-Stoff a R-Stoff.
Proč byla střela řízena pomocí vodičů místo rádiového signálu?
Aby se zabránilo rušení a rušení rádiového signálu nepřítelem.
Byla střela X-4 někdy použita v bojových operacích?
Ne, střela nebyla nikdy oficiálně dodána Luftwaffe a nebyla nasazena v boji.
Jaká byla hlavní výzbroj střely X-4?
20 kg tříštivá hlavice s akustickou blízkostní pojistkou.