Bitva u Aspern-Esslingu

Bitva u Aspern a Esslingu se odehrála v rámci války páté koalice, která začala 9. dubna 1809 vyhlášením války Rakouskem Francii. Rakousko zahájilo útok na spojenecké Bavorsko, načež Napoleon vpadl do jižního Německa a zvítězil v bitvách u Landshutu a Eggmühlu. Po bezbojovém získání Vídně se Napoleon připravoval na přechod Dunaje a střet s hlavní rakouskou armádou vedenou arcivévodou Karlem Rakousko-Těšínským.

Napoleonova Velká Německá armáda byla částečně složena z nováčků a čelila problémům s překročením rozvodněného Dunaje. Arcivévoda Karel se snažil přejít z severního na jižní břeh, zatímco Napoleon chtěl naopak přejít na severní břeh u Vídně, kde se měla odehrát rozhodující bitva. Po neúspěšném prvním pokusu o překročení u Schwarze Lacken se Francouzi rozhodli pro místo u Kaiser-Ebersdorfu naproti Aspernu, kde bylo možné postavit pontonové mosty přes několik ramen Dunaje.

Rakouská armáda pod velením arcivévody Karla čítala přibližně 99 000 až 115 000 mužů a disponovala kolem 288 až 350 děly. Byla rozdělena do šesti kolon, které měly za úkol zaútočit na francouzské pozice v Aspernu a Esslingu. Francouzská Velká Německá armáda pod Napoleonovým velením měla kolem 50 000 až 60 000 mužů, 6 400 až 11 000 jezdců a 90 až 152 děl. Francouzi obsadili pozice mezi vesnicemi Aspern a Essling, přičemž Masséna, Lannes a Bessiéres vedli hlavní jednotky. Napoleon plánoval obranu a udržení pozic do příchodu posil, zatímco arcivévoda Karel plánoval donutit Francouze ustoupit z obou vesnic.

První den bitvy (21. května) začal překvapením pro Francouze, kteří měli menší počet vojáků, než předpokládali. Rakušané zahájili útok na Aspern a Essling, přičemž boje o Aspern byly velmi tvrdé a vesnice několikrát změnila majitele. Francouzská obrana byla statečná, zejména díky Massénovi, který dokázal odrážet opakované útoky. V Esslingu Lannes úspěšně odrazil rakouské útoky, i když došlo k několika jezdeckým střetům a ztrátám.

Druhý den (22. května) zahájili Rakušané masivní dělostřeleckou palbu a útoky na Aspern a Essling. Masséna ráno překvapil Rakušany protiútokem a dobyl Aspern, ale později byl donucen ustoupit kvůli protržení mostů, které znemožnilo přísun posil a zásob. V Esslingu Lannes odolával dalším útokům, ale nakonec byl také donucen ustoupit. Napoleon nařídil postupný ústup na ostrov Lobau, protože mosty přes Dunaj byly poškozeny a jeho pozice byla neudržitelná. Boje skončily 22. května večer, kdy se Francouzi stáhli za Dunaj.

Celkové ztráty Francouzů se odhadují na více než 20 000 mrtvých a raněných, včetně 3 000 zajatých. Mezi padlými byl i významný maršál Jean Lannes. Rakouské ztráty byly srovnatelné, přibližně 19 000 mrtvých a raněných a asi 700 zajatých. Napoleon ve svém bulletinu uváděl 4 100 mrtvých a raněných, což bylo nejblíže přiznání porážky.

Bitva u Aspern a Esslingu znamenala první velkou porážku Napoleona Bonaparta po deseti letech a výrazně poškodila jeho pověst neporazitelného vojevůdce. Pro Rakousko to byla první významná vojenská výhra za více než deset let, která ukázala zlepšení rakouské armády po předchozích porážkách. Smrt maršála Lannese byla pro Napoleona těžkou ztrátou, protože ztratil jednoho z mála schopných nezávislých velitelů.

Přestože bitva znamenala porážku, Napoleon se dokázal rychle vzpamatovat a o šest týdnů později zvítězil v bitvě u Wagramu, čímž zvrátil průběh války páté koalice. Výsledek Aspern-Esslingu však ukázal, že rakouská armáda již není snadným soupeřem a že Napoleonova invincibilita může být zpochybněna.