Bitva u Kressenbrunnu
Přemysl Otakar II. porazil uherského krále Bélu IV. a upevnil vládu nad Štýrskem.
Rozhodné vítězství Přemysla Otakara II.; upevnění vlády nad Štýrskem.
- Kdy
- 12. července 1260
- Počet vojáků
- České království a spojenci: česko-štýrské vojsko · Uherské království a spojenci: uherské smíšené vojsko
- Ztráty (odhad)
- —České království a spojenci ≈ 32 000Uherské království a spojenci
České království a spojenci: žádné škody ani ztráty na koních ani na lidech (dle kronik) · Uherské království a spojenci: odhadem 18 000 padlých a 14 000 utopených
Velitelé
Pozadí
Po smrti posledního rakouského a štýrského vévody z rodu Babenberků Fridricha II. v roce 1246 vznikla ohledně nástupnictví složitá situace. Privilegium minus umožňovalo dědění i ženám z rodu Babenberků, což otevřelo cestu k územím i jejich nápadníkům. V roce 1251 si rakouská šlechta zvolila za vládce českého prince Přemysla Otakara II., který svůj nárok podpořil sňatkem s Markétou Babenberskou, sestrou posledního vévody.
O babenberské dědictví však usiloval i uherský král Béla IV., který se snažil prosadit své nároky i vojensky. Po sérii vpádů a mírových dohod, které byly často nevýhodné pro Přemysla Otakara II., se situace vyhrotila v roce 1260, kdy Přemysl znovu ovládl Štýrsko a Béla IV. se rozhodl k rozhodujícímu střetu.
Síly a velitelé
Český král Přemysl Otakar II. shromáždil vojsko složené z českých, štýrských, korutanských, slezských a brandenburských oddílů. Na jeho straně stáli také významní šlechtici jako Smil z Lichtenburka, Boreš z Rýzmburka, Bavor I. ze Strakonic a Vok I. z Rožmberka.
Uherský král Béla IV. se opíral o smíšené vojsko, včetně uherských, kumánských, polských a dalších spojeneckých kontingentů. Obě strany se snažily získat co nejvíce spojenců a připravily se na střetnutí u řeky Moravy.
Průběh bitvy
Obě armády se soustředily na protilehlých březích řeky Moravy a několik dní vyčkávaly, kdo se pokusí řeku přebrodit jako první. Přemysl Otakar II. nakonec navrhl příměří, během něhož mělo uherské vojsko možnost řeku překročit a seřadit se k boji, což Béla IV. přijal.
Dochovaly se dvě verze průběhu bitvy. Podle dopisu Přemysla Otakara II. papeži Alexandrovi IV. napadla lehká kumánská jízda pod vedením Bélova syna Štěpána české ležení ještě před vypršením příměří, což vyvolalo boj. Čeští těžkooděnci pod vedením Jaroše z Poděhus útok odrazili a Přemysl Otakar II. zahnal nepřátelská vojska zpět za řeku Moravu.
Druhá, uherská verze tvrdí, že Přemysl Otakar II. příměří porušil a zaútočil na brodící se uherskou armádu, kterou tím snadno porazil. Tato verze je však označována za politicky motivovanou a mladšího data.
Po vítězství české vojsko pronásledovalo rozptýlené oddíly nepřítele až k hradbám Bratislavy, kterou na žádost měšťanů nevyplenilo. Následně byl uzavřen mír v Bratislavě.
Klíčové fáze
- Soustředění vojsk u řeky MoravyObě armády se několik dní vyčkávají na protilehlých březích řeky Moravy, taktizují a čekají na vhodný okamžik k přebrodění.
- Dohoda o příměří a broděníPřemysl Otakar II. navrhuje příměří, během něhož má uherské vojsko možnost řeku překročit a seřadit se k boji.
- Porušení příměří a zahájení bojeLehká kumánská jízda pod vedením Štěpána napadá české ležení, což vede k zahájení bitvy.
- Rozhodující protiútok českých těžkooděncůČeští těžkooděnci pod vedením Jaroše z Poděhus odrazí útok a české vojsko zahání nepřítele zpět za řeku Moravu.
Ztráty
Kroniky uvádějí nadsazené počty ztrát: uherská strana prý ztratila 18 000 mužů přímo na bojišti a dalších 14 000 se utopilo v řece Moravě. Na straně Přemysla Otakara II. jsou ztráty popisovány jako zanedbatelné, avšak přesná čísla nejsou spolehlivě doložena.
Důsledky a význam
Bitva znamenala rozhodující vítězství Přemysla Otakara II., který získal zpět Štýrsko a upevnil svou moc v oblasti bývalého babenberského dědictví. Mír mezi oběma panovníky byl podepsán v Bratislavě a posílen sňatky mezi příslušníky obou rodů.
Výsledek bitvy vedl k desetiletému období klidu na Moravě a zastavil západní expanzi Uherska. Přemysl Otakar II. si tímto vítězstvím vysloužil pověst „nejvítěznějšího krále“ a „krále železného a zlatého“, jak jej později označil Dante Alighieri.
Zajímavosti
- Bitva u Kressenbrunnu je někdy označována jako „první bitva na Moravském poli“.
- Památku bitvy připomíná památník odhalený v roce 2010 na východním okraji obce Groißenbrunn.
- Město Marchegg bylo založeno bezprostředně po bitvě v roce 1260 jako připomínka vítězství.
- Přemysl Otakar II. získal po bitvě přezdívku „král železný a zlatý“.
- Kroniky uvádějí nadsazené počty až 100 000 a 140 000 mužů na obou stranách, což je považováno za přehnané.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Kressenbrunnu odehrála?
Bitva se odehrála 12. července 1260 u Kressenbrunnu, v místech dnešního Groissenbrunnu a Marcheggu v Dolním Rakousku.
Kdo v bitvě zvítězil a jaký byl její význam?
Zvítězilo česko-štýrské vojsko Přemysla Otakara II., který tím získal zpět Štýrsko a upevnil svou moc ve střední Evropě.
Jaké byly ztráty na obou stranách?
Podle kronik uherská strana ztratila až 32 000 mužů, zatímco české vojsko mělo ztráty minimální, ale přesná čísla nejsou spolehlivě doložena.
Jaké byly důsledky bitvy pro Uhersko a České království?
Bitva zastavila expanzi Uherska na západ, vedla k desetiletému míru a posílila postavení Přemysla Otakara II. v regionu.