Kroužková zbroj
Zbroj z tisíců propletených kovových kroužků, používaná přes dva tisíce let.
Specifikace
| Původ | Keltové, poté celý starý svět |
|---|---|
| Typ | drátěná košile |
| Konstrukce | propletené kovové kroužky |
| Ochrana | proti sečným ranám |
| Období | starověk – vrcholný středověk |
Popis
Kroužková zbroj je historická ochranná výstroj tvořená hustou sítí malých kovových kroužků, které jsou vzájemně provlečené a často snýtované. Nejstarší dochované exempláře pocházejí ze 4. století př. n. l. z keltských a skytských hrobů, přičemž její vynález bývá připisován Keltům, ale existují i etruské varianty ze stejného období. Kroužková zbroj se vyráběla kovářsky – kroužky se buď snýtovaly (různými technikami), vysekávaly z plechu, nebo svařovaly, přičemž v Evropě převládala nýtovaná konstrukce, zatímco v Asii byly běžné i zbroje s kroužky pouze zavíranými.
V Evropě byla kroužková zbroj dominantní od antiky až do 16. století, kdy ji postupně nahradila plátová zbroj. Základní částí byla kroužková košile (osníř, hauberk), která se postupně vyvíjela v délce i provedení rukávů. V Asii, Africe a na Blízkém východě zůstala v užívání až do 18. století a často byla kombinována s plátovými prvky. Kroužková zbroj byla vždy nošena na vycpávané prošívanici (gambesonu), která tlumila nárazy a zvyšovala ochranu.
Bojové nasazení a služba
Kroužková zbroj byla široce používána v evropských armádách od doby železné až do raného novověku, a to jak pěchotou, tak jízdou. V římské armádě byla známa jako lorica hamata a byla hlavní ochranou legionářů. Po pádu Západořímské říše byla kroužková zbroj velmi ceněna a často se dědila či získávala jako kořist.
V boji poskytovala vynikající ochranu proti řezným a sečným zbraním, zejména v kombinaci s vycpávanou zbrojí. Její účinnost proti bodným a střelným zbraním byla předmětem debat – silné luky a kuše ji mohly probít, což vedlo k rozvoji plátové zbroje. Kroužková zbroj byla hojně používána i v Asii, kde se často kombinovala s plátovými prvky, a v Japonsku byla známa jako kusari.
Varianty
Základní část brnění, která sahala pod kolena a měla krátké nebo dlouhé rukávy; později se délka zkracovala a přidávaly se rukavice.
Nohavice z kroužkového pletiva, které chránily nohy až ke chodidlům, někdy s koženou podrážkou.
Kroužková ochrana hlavy, často kryjící i ústa a nechávající otvor pouze pro oči a nos.
Asijská varianta, kde byly na nejvíce ohrožených místech přidány kovové pláty.
Zajímavosti
- Kroužková zbroj byla v Evropě vždy nošena na vycpávané prošívanici (gambesonu), nikdy samostatně.
- V Asii byly doloženy i zbroje s kroužky pouze zavíranými, bez nýtování.
- Kroužková zbroj byla tak ceněná, že se často dědila nebo získávala jako kořist a prodávala za vysokou cenu.
- V Japonsku byla kroužková zbroj (kusari) používána i jako skrytá ochrana pod běžným oděvem.
- Kroužková zbroj je dodnes využívána v průmyslu, například jako ochrana řezníků nebo proti žraločím kousnutím.
Významné nasazení
keltští, římští i středověcí válečníci
Časté otázky
Jak byla kroužková zbroj vyráběna?
Kroužky se vyráběly kovářsky, provlékaly a snýtovaly různými technikami; někdy byly vysekávány z plechu nebo svařovány.
Proti jakým zbraním byla kroužková zbroj účinná?
Výborně chránila proti řezům a sekům, v kombinaci s gambesonem tlumila i údery, ale proti bodům a silným střelným zbraním byla méně účinná.
Jak dlouho byla kroužková zbroj používána?
V Evropě od 4. století př. n. l. do 16. století, v Asii a Africe až do 18. století.
Jaké byly hlavní části kroužkové zbroje?
Základ tvořila kroužková košile, nohavice, rukavice a kukla; v některých oblastech byly přidávány plátové prvky.