První obléhání Vídně
Süleyman I. poprvé neúspěšně oblehl Vídeň.
Neúspěch Osmanů; první zastavení jejich postupu do střední Evropy.
- Kdy
- 27. září 1529
- Kde
- Vídeň
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 75000;100000Osmanská říše ≈ 21000Habsburská Vídeň
Osmanská říše: 75 000–100 000 mužů · Habsburská Vídeň: maximálně 21 000 mužů
- Celkové ztráty
- Osmanská říše: nejsou spolehlivě doloženy · Habsburská Vídeň: nejsou spolehlivě doloženy
Velitelé
Pozadí
Po vítězství Osmanské říše v bitvě u Moháče v roce 1526, kde byl zabit uherský král Ludvík Jagellonský, došlo k rozdělení Uher mezi Habsburky a osmanského vazala Jana Zápolského. Osmanský sultán Sulejman I. usiloval o upevnění kontroly nad celými Uhry a rozšíření svého vlivu do střední Evropy.
Sulejman zahájil tažení v roce 1529 s cílem dobýt Vídeň, hlavní město Habsburské monarchie, aby tak oslabil moc Habsburků a demonstroval sílu Osmanské říše. Obléhání bylo součástí širšího konfliktu o uherskou korunu a mocenské soupeření mezi Osmany a Svatou říší římskou.
Síly a velitelé
Osmanská armáda pod velením sultána Sulejmana I. čítala odhadovaných 75 000 až 100 000 mužů, včetně elitních janičářů, sipahů, moldavských a srbských oddílů. Velkovezír Ibrahim Paša byl jmenován seraskerem a měl pravomoc vydávat rozkazy jménem sultána.
Obranu Vídně vedl Mikuláš Salm, který velel asi 21 000 obráncům, mezi nimiž byli místní obyvatelé, zemědělci, němečtí žoldnéři Landsknechti a španělští arkebuzíři, podporovaní také 2 000 srbskými husary pod Pavlem Bakićem. Obránci posílili opevnění a připravili se na dlouhé obléhání.
Průběh bitvy
Osmanská armáda vyrazila 10. dubna 1529, ale těžké počasí a vydatné deště ztížily postup a způsobily ztráty na vybavení, zejména těžkých děl a střeliva. K Vídni dorazili koncem září ve špatném stavu.
Během obléhání se tureckým dělostřelcům nedařilo výrazně poškodit opevnění a obránci úspěšně ničili podminované tunely a uskutečnili velký výpad 8 000 mužů, který způsobil tureckým inženýrům značné ztráty.
Po silném lijáku 11. října a nedostatku zásob svolal Ibrahim Paša poradu a rozhodl o posledním velkém útoku 14. října, který byl však odražen. Následovalo nečekané sněžení, které ztížilo ústup Osmanů, kteří ztratili mnoho vybavení a děl.
Výzbroj a technika v bitvě
- Janičáři — Elitní pěchotní jednotky Osmanské říše, významné v obléhacích operacích.
- Sipahi — Elitní jízda Osmanské říše, méně vhodná pro obléhání.
- Dělostřelectvo — Těžká děla používaná Osmanům, která však byla ztracena nebo znehodnocena při pochodu kvůli počasí.
- Arkebuze — Palné zbraně používané obránci, které sehrály klíčovou roli při odražení posledního útoku.
- Pikové jednotky Landsknechtů — Žoldnéři vybavení dlouhými kopími, významní v obraně městských hradeb.
Klíčové fáze
- Pochod k VídniOsmanská armáda vyrazila 10. dubna 1529, ale těžké počasí a rozvodněné řeky zpomalily postup a způsobily ztráty na vybavení.
- Začátek obléháníKonec září 1529 dorazila osmanská vojska k Vídni, zahájila obléhání, ale dělostřelectvo neuspělo v průlomu opevnění.
- Výpady obráncůObránci uskutečnili několik výpadů, včetně velkého 8 000 mužů, který zničil turecké tunely a způsobil těžké ztráty.
- Poslední útok a ústup12. října rozhodnutí o posledním útoku, který byl 14. října odražen, následovalo sněžení a ústup Osmanů.
Ztráty
Přesné údaje o ztrátách nejsou spolehlivě doloženy. Obránci utrpěli těžké ztráty při výpadu, turecké ztráty zahrnovaly padlé, raněné a dezertéry, ale konkrétní čísla nejsou k dispozici.
Důsledky a význam
Neúspěch obléhání zastavil na několik desetiletí osmanské pokusy o rozšíření území do střední Evropy a znamenal začátek dlouhého období vojenského napětí mezi Osmanskou říší a Habsburky. Po obléhání došlo k upevnění obrany Vídně a Habsburkové posílili své pozice v regionu.
Sulejman vedl další tažení proti Vídni v roce 1532, které však bylo zastaveno v obléhání Güns. Výsledek kampaně vedl k posílení spolupráce mezi císařem Karlem V. a papežem, což vyvrcholilo korunovací Karla V. na římského císaře v roce 1530.
Obléhání také vedlo k rozsáhlému plenění okolí Vídně osmanskými vojsky a zajetí přibližně 20 000 lidí, kteří byli odvlečeni do otroctví.
Zajímavosti
- Sultán Sulejman I. osobně vedl tažení a jmenoval velkovezíra Ibrahima Pašu seraskerem s pravomocí vydávat rozkazy jménem sultána.
- Obránci poslali do tábora Osmanů tři dobře oblečené muslimy jako odpověď na turecké vyjednavače.
- Při jednom z výpadů obránců byl téměř zajat i velkovezír Ibrahim Paša.
- Při ústupu Osmanů ztížilo situaci nečekané sněžení, které způsobilo ztráty na vybavení a těžkosti v pohybu.
- Ferdinand I. nechal postavit pohřební památník pro německého velitele Mikuláše Salma, který zemřel po obléhání.
Časté otázky
Kdy probíhalo první obléhání Vídně?
Od 27. září do 15. října 1529.
Kdo vedl obranu Vídně?
Niklas Graf Salm, podporovaný místními obyvateli, žoldnéři Landsknechty a španělskými arkebuzíry.
Jaký byl výsledek obléhání?
Vídeň odolala a Osmanská říše byla nucena se stáhnout.
Jaké byly hlavní příčiny neúspěchu Osmanů?
Špatné počasí, nedostatek zásob, neúčinné dělostřelectvo a silný odpor obránců.