Bitva u Kresčaku
Anglické longbowy — padl i český král Jan Lucemburský.
Anglické vítězství; triumf dlouhého luku nad rytířskou jízdou. Padl český král Jan Lucemburský.
- Kdy
- 26. srpna 1346
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 10 000Anglické království —Francouzské království a spojenci
Anglické království: ~10 000–15 000 mužů · Francouzské království a spojenci: 2–3× více než Angličané (odhad 20 000–45 000)
- Celkové ztráty
- Francouzské ztráty byly obrovské — podle pramenů kolem jedenácti knížat, přes tisíc rytířů a mnoho tisíc pěších; Angličané ztratili jen několik stovek mužů.
Velitelé
Pozadí
Bitva u Kresčaku se odehrála v rámci stoleté války, která začala v roce 1337 sporem o državy a práva anglických králů ve Francii. Po letech neúspěšných a nákladných válečných tažení se anglický král Eduard III. vylodil 12. července 1346 na poloostrově Cotentin a zahájil tažení severní Francií, během něhož plenil a dobýval města, včetně Caen.
Francouzský král Filip VI. svolal své vojsko a spojence, včetně českého krále Jana Lucemburského, aby zastavili anglický postup. Francouzi se snažili zastavit Angličany u řeky Sommy, ale Eduard III. překročil řeku a našel vhodné místo k bitvě u vesnice Kresčak. Francouzi, přes početní převahu, byli nuceni zaútočit na dobře připravené anglické pozice.
Síly a velitelé
Anglické vojsko tvořili především žoldnéři, odvedenci, odsouzenci a vojáci z Walesu, Cornwallu, Irska, Gaskoňska, Bretaně a Flander. Dvě třetiny tvořili lučištníci vybavení dlouhými luky s dostřelem až 270 metrů. Armáda byla rozdělena do tří šiků, přičemž jezdci sesedli z koní a bojovali pěšky.
Francouzské vojsko bylo složeno z těžké jízdy rytířů, méně kvalitní pěchoty a italských pavézníků a kušičů, včetně žoldnéřů z Janova. Francouzská armáda byla početně výrazně větší, odhady hovoří o poměru 2:1 až 3:1 ve prospěch Francouzů. Velení bylo méně organizované a rozhodnutí se rodila na poradách krále Filipa VI.
Průběh bitvy
Angličané se připravovali na bitvu 25. srpna, zatímco Filip VI. dorazil k bojišti 26. srpna ráno. Francouzští průzkumníci potvrdili silné anglické pozice, a král Filip VI. nařídil útok ještě téhož dne kolem páté hodiny odpoledne.
První zaútočili janovští kušníci, jejichž zbraně však kvůli dešti ztratily účinnost, a byli rychle poraženi anglickými lučištníky. Následně francouzská těžká jízda opakovaně útočila do svahu proti dobře opevněným anglickým pozicím, ale byla rozrušena palbou šípů a jamek vyhloubených Angličany.
Francouzské útoky byly chaotické a nedisciplinované, postupně ztrácely sílu a byly odráženy anglickou pěchotou a rytíři. Slepý český král Jan Lucemburský se pokusil pomoci hraběti z Alençonu, ale oba padli. K večeru angličtí rytíři přešli do protiútoku a většina francouzské armády ustoupila, přičemž král Filip VI. unikl z bojiště.
Výzbroj a technika v bitvě
- Dlouhý luk — Angličtí a velšští lučištníci byli vybaveni dlouhými luky s dostřelem až 270 metrů, schopnými proniknout kroužkovou i plátovou zbrojí.
- KušeDetail → — Francouzští spojenci z Janova používali kuše, které však kvůli dešti ztratily účinnost.
- Těžká jízda — Francouzská těžká jízda tvořená rytíři a jejich družinami, útočila do svahu proti anglickým pozicím.
- Zbraně na střelný prach — Angličané byli nově vybaveni několika typy děl na střelný prach, včetně bombard a ribauldequinů.
Klíčové fáze
- Příprava a postavení AngličanůEduard III. zvolil výhodné obranné postavení na hřebeni mezi Kresčakem a Wadicourtem a připravil obranu pomocí jamek a lučištníků.
- Útok janovských kušníkůJanovští kušníci zaútočili jako první, ale jejich zbraně byly neúčinné kvůli dešti a byli rychle poraženi anglickými lučištníky.
- Opakované nájezdy francouzské těžké jízdyFrancouzská jízda opakovaně útočila do svahu, ale byla rozrušena palbou šípů a jamek, a utrpěla těžké ztráty.
- Protiútok anglických rytířů a ústup FrancouzůPo vyčerpání francouzských útoků angličtí rytíři přešli do protiútoku a většina francouzské armády ustoupila.
Ztráty
Přesná čísla ztrát nejsou spolehlivě doložena. Francouzské ztráty byly velmi vysoké, včetně mnoha šlechticů a rytířů, mezi nimi i slepý český král Jan Lucemburský. Anglické ztráty jsou uváděny jako mnohem nižší, ale konkrétní čísla chybí. Odhady se liší a nejsou přesné.
Důsledky a význam
Bitva u Kresčaku znamenala pro francouzskou monarchii vážnou porážku a začátek dlouhodobé krize, která ovlivnila další průběh stoleté války. Angličané po vítězství pokračovali v tažení a zahájili obléhání Calais, které trvalo jedenáct měsíců a město zůstalo pod anglickou kontrolou více než dvě století.
Porážka u Kresčaku také potvrdila účinnost anglických lučištníků a dlouhého luku jako dominantní zbraně na západoevropském bojišti. Francouzi byli nuceni přehodnotit své vojenské taktiky a strukturu armády.
Zajímavosti
- Slepý český král Jan Lucemburský padl v bitvě, když se rozhodl bojovat navzdory své slepotě.
- Angličané použili nové zbraně na střelný prach, což bylo na svou dobu revoluční.
- Angličtí lučištníci byli schopni střílet 10 až 12 šípů za minutu a měli dostřel až 270 metrů.
- Francouzská těžká jízda byla nucena útočit do svahu přes jímky vyhloubené Angličany, což výrazně ztížilo jejich útok.
- Po bitvě Eduard III. nechal zapálit větrný mlýn, aby osvětlil bojiště a umožnil dobít raněné.
Časté otázky
Kdy a kde se bitva u Kresčaku odehrála?
Bitva se odehrála 26. srpna 1346 u vesnice Kresčak v severní Francii.
Kdo vedl armády v bitvě u Kresčaku?
Anglickou armádu vedl král Eduard III., francouzskou král Filip VI.
Jaký byl výsledek bitvy u Kresčaku?
Anglická armáda drtivě porazila početně silnější francouzské vojsko.
Jakou roli hráli angličtí lučištníci v bitvě?
Lučištníci byli klíčoví, odolávali útokům francouzské jízdy a způsobili jí těžké ztráty.