Bitva u Marathónu
Řekové porazili perskou invazi — zrod evropské válečné legendy.
Rozhodné řecké vítězství, které zastavilo první perskou invazi.
- Kdy
- 12. září 490 př. n. l.
- Počet vojáků (odhad)
- ≈ 10 000Athény a Platajové ≈ 20 000Perská říše
Athény a Platajové: asi 10 000–11 000 mužů (Athéňané a Platajští) · Perská říše: 20 000–30 000 vojáků (Peršané)
- Ztráty (odhad)
- ≈ 192Athény a Platajové ≈ 6 400Perská říše
Celkem ≈ 6 592 padlých a raněných
Athény a Platajové: 192 padlých dle Hérodota, moderní odhady hovoří o přinejmenším pětkrát větších ztrátách · Perská říše: asi 6400 padlých dle Hérodota
Pozadí
Bitva u Marathónu byla součástí první fáze řecko-perských válek, kdy perský král Dareios I. usiloval o podrobení evropského Řecka po potlačení Iónského povstání, které bylo podporováno Athénami a Eretrií. Athény se tak staly cílem perské odvety za svou účast na povstání a útok na Sardis.
Perská výprava vedená Datisem a Artaferném měla za cíl potrestat Athény a Eretrii a rozšířit perský vliv v Egejském moři. Po dobytí Eretrie přistáli Peršané v zátoce u Marathónu, kde se setkali s řeckou armádou vedenou Miltiadem. Athény žádaly o pomoc Spartu, která však kvůli náboženským slavnostem nemohla přijít včas, a tak se Athéňané rozhodli postavit Peršanům sami.
Síly a velitelé
Řecké síly tvořilo asi 10 000 až 11 000 mužů, z toho přibližně 1 000 Platajských, vedených zkušeným vojevůdcem Miltiadem. Athéňané se rozhodli využít terénu a zaujali pozice, které znemožnily perské jízdě účast v bitvě.
Perská armáda čítala dle odhadů 20 000 až 30 000 mužů, vedených admirálem Datim a Artaferném, synem perského satrapy. Persové disponovali převahou v počtu a měli zkušené lučištníky, ale jejich síly byly omezeny absencí účinné jízdy kvůli terénu.
Průběh bitvy
Bitva začala, když se řecké vojsko rozšířilo na šířku tak, aby odpovídalo perské linii, což oslabilo jejich střed, ale umožnilo posílit křídla. Řekové zahájili prudký útok, překonávající vzdálenost mezi armádami během, aby minimalizovali ztráty od perských lučištníků.
Řecká taktika spočívala v obklíčení Peršanů z obou boků, přičemž perský střed prorazil, ale křídla se pod tlakem řeckých jednotek zhroutila. Peršané, uvědomivši si obklíčení, se dali na útěk, přičemž nejlepší jednotky ve středu byly zmasakrovány.
Athéňané také zničili sedm perských lodí, čímž znemožnili rychlý ústup Peršanů. Persové se stáhli na lodě a pokusili se zaútočit na Athény, ale řecká armáda se včas vrátila a útok odrazila.
Výzbroj a technika v bitvě
- Hoplité — Řecké těžkooděnce vybavené kopím, mečem a kulatým štítem, tvořily hlavní bojovou sílu Athén.
- Perská pěchota — Lehce vyzbrojení vojáci, převážně lučištníci, s menší ochranou než řečtí hoplité.
- Perské lodě — Triremy používané k přepravě vojska a k námořním operacím, sedm z nich bylo zničeno během bitvy.
Klíčové fáze
- Zaujmutí pozicŘekové zaujali pozice na planině u Marathónu, blokující perské výjezdy z oblasti.
- Rozšíření řecké linieŘecká armáda se rozšířila na šířku, aby vyrovnala počet Peršanů, což oslabilo střední část jejich formace.
- Útok řeckých křídelŘecká křídla zaútočila a prorazila perské linie, zatímco střed byl zatlačen zpět.
- Ústup PeršanůPeršané si uvědomili obklíčení a začali ustupovat k lodím, přičemž byli pronásledováni a mnozí padli.
Ztráty
Hérodotos uvádí 192 padlých Athéňanů a asi 6 400 padlých Peršanů. Ztráty Platajských nejsou přesně doloženy. Moderní historici považují Hérodotovy údaje o řeckých ztrátách za podhodnocené a odhadují, že skutečné ztráty byly minimálně pětkrát vyšší, přičemž Athéňané mohli přijít o celou jednu fýlu.
Důsledky a význam
Bitva u Marathónu znamenala první významnou porážku perské armády v Evropě a povzbudila řecké státy, zejména Athény, v přesvědčení, že Persii lze porazit. Toto vítězství mělo zásadní dopad na morálku Řeků a upevnilo postavení Athén jako významné vojenské a politické síly.
Persie se s porážkou nechtěla smířit a začala shromažďovat obrovskou armádu, která vedla k dalším střetům, jako byly bitvy u Thermopyl a Salamíny v roce 480 př. n. l. Výsledek bitvy u Marathónu tak znamenal klíčový moment v řecko-perských válkách a měl dlouhodobý vliv na vývoj západní civilizace.
Zajímavosti
- Athéňan Feidippidés údajně běžel z Marathónu do Athén oznámit vítězství a zemřel vyčerpáním, což inspirovalo vznik maratonského běhu na moderních olympijských hrách.
- Sparťané se bitvy nezúčastnili, protože v době bitvy slavili náboženský svátek, a dorazili až den po ní.
- Hérodotos, hlavní pramen o bitvě, se narodil několik let po bitvě a jeho popis obsahuje i legendy a možné nepřesnosti.
- Perské pravé křídlo po porážce ustoupilo do bažiny, což naznačuje, že perské vojsko stálo kolmo k moři, nikoli zády k němu.
Časté otázky
Kdy se bitva u Marathónu odehrála?
Bitva se odehrála 12. září 490 př. n. l.
Kdo vedl athénské vojsko v bitvě u Marathónu?
Athénské vojsko vedl Miltiadés.
Jaké byly přibližné počty vojáků na obou stranách?
Athéňané a Platajští měli asi 10 000–11 000 mužů, Peršané asi 20 000–30 000.
Jaký byl výsledek bitvy u Marathónu?
Athéňané a jejich spojenci porazili perské vojsko a donutili je k ústupu.