Bitva u Salamíny

Bitva u Salamíny se odehrála v rámci druhé perské invaze do Řecka v roce 480 př. n. l., kdy perský král Xerxés I. vedl rozsáhlou armádu a flotilu proti řeckým městským státům. Před bitvou došlo k významné epizodě ve věštírně v Delfách, kde Athéňané interpretovali proroctví o „dřevěných hradbách“ jako odkaz na svou námořní sílu, tedy lodě, což prosadil athénský politik Themistoklés.

Po porážce Řeků v bitvě u Thermopyl a ustoupení řeckého loďstva z Artemísia se řecké lodě stáhly k ostrovu Salamína, kde Themistoklés přes nejednotu v řeckém táboře prosadil rozhodující námořní střetnutí. Perské loďstvo, které obsadilo Athény a kotvilo v zátoce Falerón, se snažilo Řeky vylákat do širších vod Saronského zálivu, což se nepodařilo, a nakonec bylo přinuceno k boji v úzké úžině Salamíny.

Řecké loďstvo čítalo podle Hérodota asi 360 lodí, přičemž novější odhady hovoří o maximálně 200 lodích, vedené athénským politikem Themistoklem a spartským vojevůdcem Eurybiadém. Perské loďstvo mělo podle starých zdrojů až 1207 lodí, avšak novější výzkumy uvádějí spíše 600 až 800 lodí. Perské velení vedl král Xerxés I. a velitel loďstva Ariabignés. Řekové využili úzké úžiny a lepší manévrovací schopnosti svých menších lodí, zatímco Persané spoléhali na početní převahu.

Řecké loďstvo zaujalo dvouliniové postavení podél břehů ostrova Salamíny, přičemž jejich křídla byla opřena o pobřeží. Perské loďstvo se rozmístilo v trojřadém postavení u břehů Attiky. Themistoklés použil dezinformaci, že řecké lodě chtějí v noci ustoupit, což přimělo Xerxése k nočnímu vpádu perských lodí do úžiny Salamíny, kde se měly pokusit zablokovat ústí.

Řekové díky lepší znalosti místních vod, menším lodím a silnému západnímu větru dokázali využít úzké úžiny k eliminaci perské početní převahy. Po rozdělení perské formace se řeckým lodím podařilo prorazit pravou stranu perské linie a strhnout vítězství na svou stranu. V bitvě byla potopena perská vlajková loď a padl velitel perského loďstva Ariabignés.

Řekové ztratili asi 40 lodí, zatímco Persané přišli přibližně o 200 lodí. Přesná čísla nejsou spolehlivě doložena a různé prameny se liší, ale ztráty Peršanů byly výrazně vyšší než řecké.

Bitva u Salamíny znamenala zásadní obrat v řecko-perských válkách, protože Řekové získali námořní převahu, která znemožnila Peršanům zásobovat svou armádu a pokračovat v tažení. Perské loďstvo se již neodvážilo opakovat útok a Xerxés se stáhl do Asie, přičemž v Řecku zanechal menší pozemní síly, které byly o rok později poraženy v bitvě u Platají.

Řecké vítězství u Salamíny tak zabránilo úplnému podrobení Řecka a umožnilo řeckým městským státům přejít do ofenzívy v dalších fázích válek. Bitva je považována za jednu z nejvýznamnějších námořních bitev starověku a její průběh i důsledky byly zachyceny i v literatuře, například v dramatu Peršané od Aischyla.