Thermopyly

Bitva u Thermopyl byla součástí druhé perské invaze do Řecka vedené králem Xerxem I., která byla reakcí na předchozí porážku Peršanů v bitvě u Marathónu v roce 490 př. n. l. Perská říše pod vedením Xerxa shromáždila obrovskou armádu, jejímž cílem bylo potrestat řecké městské státy, zejména Athény a Spartu, za jejich odpor.

Řecké městské státy, přestože byly často rozdělené a soupeřící, vytvořily spojenectví, aby čelily perské hrozbě. Strategickým cílem bylo zadržet perskou armádu v úzkém průsmyku Thermopyl a zároveň blokovat perskou flotilu u mysu Artemísion. Toto rozhodnutí bylo výsledkem diskusí mezi řeckými spojenci, přičemž spartský král Leónidas I. vedl pozemní obranu v Thermopylách.

Řecké pozemní síly pod velením spartského krále Leónida I. čítaly asi 7 000 mužů, z toho přibližně 300 Sparťanů, 900 lakónských heilótů a 700 Thespijských, dále pak vojáky z dalších městských států jako Tegejci, Korinťané, Mykéňané, Lokriďané a další. Sparťané vyslali omezený počet vojáků kvůli probíhajícím slavnostem a olympijským hrám.

Perská armáda vedená Xerxem I. byla podle starověkých zdrojů obrovská, s odhady až v milionech, avšak moderní historici se přiklánějí k rozmezí 120 000 až 300 000 vojáků. Přesný počet perských jednotek u Thermopyl není spolehlivě doložen, ale jejich počet byl výrazně větší než počet řeckých obránců.

Bitva začala příchodem perské armády k Thermopylám, kde Řekové zaujali obranné pozice v úzkém průsmyku, který byl ideální pro obranu proti početní přesile. Leónidas a jeho muži odrazili několik útoků, včetně útoku elitních perských jednotek Nesmrtelných.

Po dvou dnech bojů zrada místního obyvatel Ephialta umožnila Peršanům obejít řecké pozice tajnou stezkou přes pohoří Kallidromos. Leónidas proto propustil většinu řeckých vojáků, aby zachránil jejich životy, a zůstal s asi 1 000 muži, včetně 300 Sparťanů, 700 Thespijských a dalších spojenců, aby kryl ústup.

Tito muži bojovali až do své smrti, čímž způsobili Peršanům značné ztráty a stali se symbolem odvahy a obětavosti. Bitva trvala celkem tři dny, během nichž Řekové drželi průsmyk, než byl jejich odpor zlomen.

Přesné počty ztrát nejsou spolehlivě doloženy. Starověké zdroje uvádějí, že Řekové ztratili všechny své obránce, tedy přibližně 1 000 mužů v posledním odporu, a Peršané údajně utrpěli ztráty kolem 20 000 mužů. Moderní historici však tyto počty považují za nadhodnocené a přesná čísla nejsou známa.

Vítězství Peršanů u Thermopyl znamenalo otevření cesty k Athénám a umožnilo pokračování perského tažení na jih Řecka. Porážka u Thermopyl také ukončila nerozhodnou námořní bitvu u Artemísion, po které se řecká flotila stáhla k ostrovu Salamis.

Bitva měla významný morální dopad na Řeky, neboť ukázala odvahu a odhodlání menšího vojska čelit přesile. Tento čin se stal symbolem hrdinství a inspiroval další řecké obránce v pokračujících bojích proti Peršanům, kteří byli nakonec poraženi v bitvě u Salamíny a později u Platají.

Bitva u Thermopyl také umožnila evakuaci obyvatel Athén před příchodem Peršanů, čímž minimalizovala civilní ztráty a ztrátu lidských životů v samotném městě.