Bitva u ostrova Savo

Dne 7. srpna 1942 provedly spojenecké jednotky vylodění na Guadalcanalu, Tulagi a ostrově Florida s cílem zabránit Japoncům v použití těchto ostrovů jako základen, zejména kvůli téměř dokončenému letišti na Guadalcanalu. Spojenci chtěli tímto krokem ohrozit japonské zásobovací trasy mezi USA a Austrálií a zahájit kampaň na znovudobytí Šalamounových ostrovů.

Japonci reagovali rychle sestavením útočné skupiny pod velením viceadmirála Gun'ičího Mikawy, která měla v noci z 8. na 9. srpna zaútočit na spojenecké lodě u Guadalcanalu a přerušit tak invazi. Mikawa chtěl využít japonské převahy v nočním boji a vyhnout se leteckým útokům spojenců, které byly v noci omezené.

Spojenecké síly pod velením kontradmirála Turnera byly rozděleny do několika skupin, přičemž hlavní ochranu invazních plavidel zajišťovalo osm křižníků a patnáct torpédoborců, včetně lodí jako HMAS Australia, HMAS Canberra, USS Chicago, USS Vincennes, USS Astoria, USS Quincy a dalších. Velitelem spojeneckých sil na místě byl kontradmirál Victor Crutchley.

Japonskou útočnou skupinu tvořilo sedm křižníků (těžké i lehké) a jeden torpédoborec pod velením viceadmirála Gun'ičího Mikawy, která vyplula z Rabaulu s cílem překvapit spojenecké lodě v noci a zničit je, čímž chtěla zmařit spojeneckou invazi.

Japonská skupina Mikawy vplula do oblasti u ostrova Savo v nočním kýlovém uspořádání a proplula bez povšimnutí kolem západní spojenecké skupiny. Jejich torpédové útoky na torpédoborce byly neúspěšné, ale poté, co torpédoborec USS Patterson vyhlásil poplach, začala bitva s jižní skupinou spojenců.

V boji byly potopeny spojenecké křižníky Canberra, Chicago (po zásahu torpédem) a později i křižníky Vincennes, Astoria a Quincy ze severní skupiny, přičemž torpédoborec Ralph Talbot byl poškozen. Japonské lodě utrpěly poškození na křižnících Čókai, Aoba a Kinugasa a ztratily 58 mrtvých a 53 zraněných.

Po skončení boje se severní skupinou se Mikawa rozhodl stáhnout své lodě zpět do Rabaulu z obavy před spojeneckými leteckými útoky a nevyužil příležitosti zaútočit na nezajištěná invazní plavidla, která byla stále v oblasti.

Spojenecké lodě kvůli obavám z dalších útoků opustily oblast Guadalcanalu 11. srpna, aniž by byly vyloženy všechny zásoby, což ztížilo situaci vyloděných jednotek.

Spojenecké ztráty zahrnovaly potopení čtyř těžkých křižníků (USS Vincennes, USS Astoria, USS Quincy a HMAS Canberra) a poškození torpédoborce USS Ralph Talbot. Japonské ztráty byly menší, s 58 mrtvými a 53 zraněnými námořníky a poškozením tří křižníků (Čókai, Aoba a Kinugasa). Přesná čísla spojeneckých ztrát nejsou ve zdroji spolehlivě doložena.

Bitva u ostrova Savo znamenala pro Spojence drtivou porážku na počátku guadalcanalské kampaně a dočasné ztracení kontroly nad mořskými cestami kolem Guadalcanalu. Japonské vítězství však nebylo plně využito, protože Mikawa se stáhl bez útoku na nezajištěná invazní plavidla, což umožnilo spojeneckým jednotkám na ostrově udržet se a posílit své pozice.

Spojenecké síly byly nuceny stáhnout se dříve, než byly vyloženy všechny zásoby, což ztížilo jejich situaci na ostrově. Přesto tato bitva byla pouze první z několika námořních střetnutí v oblasti, která nakonec vedla k postupnému upevnění spojenecké kontroly nad Guadalcanalem a okolními ostrovy.

Dlouhodobě bitva ukázala význam nočního boje a japonské taktiky, ale také důsledky opatrnosti velení, která zabránila zničení spojeneckých zásobovacích lodí a umožnila pokračování kampaně.