Amiot AAC.1 Toucan
Amiot AAC.1 Toucan je bojové letadlo. Země původu: Německo.
Specifikace
| Země původu | Německo |
|---|
Popis
Vývoj letounu Junkers Ju 52 započal v polovině 20. let 20. století pod vedením německého aeronautického inženýra Ernsta Zindela. Původně byl navržen jako civilní dopravní letoun ve dvou verzích – jednoplošný s jedním motorem pro nákladní dopravu (Ju 52/1m) a trojmotorový pro přepravu 17 cestujících (Ju 52/3m). Letoun měl charakteristický vlnitý duralový povrch, který zvyšoval pevnost konstrukce, ale zároveň zvyšoval aerodynamický odpor. První prototyp vzlétl 13. října 1930.
Konstrukce Ju 52 zahrnovala nízké křídlo s integrovanou střední částí tvořící spodní část trupu, vyztužené čtyřmi páry duralových nosníků s vlnitým povrchem. Křídlo mělo unikátní dvojitou klapku (Doppelflügel), která snižovala rychlost přistání a zlepšovala ovladatelnost. Trup byl obdélníkového průřezu s ocelovou trubkovou konstrukcí pokrytou vlnitým duralem. Letoun měl pevné podvozky, některé verze byly vybaveny plováky nebo lyžemi. Po počátečních sedmi prototypových kusech s jedním motorem byla výroba zaměřena na trojmotorovou verzi s motory BMW 132, licence Pratt & Whitney R-1690 Hornet.
Bojové nasazení a služba
Ju 52 byl široce používán jak v civilní, tak vojenské sféře. V civilní dopravě létal u více než 12 leteckých společností, včetně Deutsche Luft Hansa a Swissair, a to od 30. let až do poválečného období. Vojenské nasazení bylo rozsáhlé – letoun sloužil u Luftwaffe jako hlavní transportní letoun během druhé světové války, nasazen byl na všech frontách, a to jak pro přepravu vojáků, tak nákladu. Byl také používán jako střední bombardér v počáteční fázi války a účastnil se konfliktů jako španělská občanská válka, Chaco válka či první indočínská válka.
Po válce pokračovala výroba Ju 52 v zahraničí, například ve Francii jako Amiot AAC.1 Toucan a ve Španělsku jako CASA 352. Některé kusy byly rekonstruovány i v Severním Irsku pro civilní účely. Ju 52 si díky své spolehlivosti a jednoduchosti udržel provoz až do 80. let 20. století a některé exempláře jsou v provozu i v 21. století pro historické lety a vyhlídkové lety.
Varianty
Původní jednoplošná verze s jedním motorem, určená pro nákladní dopravu, ale byla považována za poddimenzovanou a výroba byla brzy ukončena.
Trojmotorová verze pro civilní i vojenské použití, nejrozšířenější varianta s motory BMW 132.
Vojenská bombardovací verze s dvojicí bombových prostor a obrannou výzbrojí, sloužila jako přechodný bombardér Luftwaffe.
Hlavní válečná transportní verze s autopilotem, zvětšenými dveřmi a obrannou výzbrojí 13 mm MG 131 a 2× 7,9 mm MG 15.
Poválečná francouzská výroba Ju 52, vyráběná firmou Avions Amiot.
Zajímavosti
- Ju 52 byl známý pod přezdívkami Tante Ju (Teta Ju) a Iron Annie.
- Letoun měl vlnitý duralový povrch, který zvyšoval pevnost konstrukce, ale zároveň zvyšoval aerodynamický odpor.
- Ju 52 byl používán k přepravě až 18 plně vybavených vojáků nebo 12 raněných na nosítkách.
- Vojenská verze Ju 52 mohla nést až 1 500 kg bomb a měla obrannou výzbroj včetně dvou kulometů MG 15 a jednoho MG 131.
- Ju 52 sehrál klíčovou roli při leteckém mostu přes Gibraltarský průliv během španělské občanské války.
Časté otázky
Kdy proběhl první let Ju 52?
První let proběhl 13. října 1930.
Jaký byl hlavní motor používaný u Ju 52/3m?
Hlavním motorem byl BMW 132, licence Pratt & Whitney R-1690 Hornet.
Kolik vojáků mohl Ju 52 přepravit?
Ju 52 mohl přepravit až 18 plně vybavených vojáků.
Kde byla po válce vyráběna verze Amiot AAC.1 Toucan?
Ve Francii firmou Avions Amiot.