Typsupersonický stíhací letoun
ZeměSovětský svaz
Zavedení1960–61 (vývoj prototypů)
VýrobceMikojan-Gurevič
Výzbroj2 × K-13 vzduch-vzduch řízené střely (plánováno)
Posádka1
Mikojan-Gurevič Je-8 — Bojová letadla
📷 Wikimedia Commons

Specifikace

Země původuSovětský svaz

Popis

Mikojan-Gurevič Je-8 byl sovětský supersonický stíhací letoun vyvíjený jako náhrada za MiG-21, původně označovaný jako MiG-23. Výraznou změnou bylo přesunutí sacích otvorů vzduchu pod trup, což umožnilo umístění většího a výkonnějšího radaru v nose letounu, schopného nést střely vzduch-vzduch s delším dosahem. Před kokpitem byly instalovány kanardy na obou stranách nosu, zatímco horizontální stabilizátory MiG-21 zůstaly na původním místě.

Dva prototypy Je-8 vzlétly v roce 1962. Během testování došlo 11. září 1962 k explozi motoru Tumansky R-21F-300 ve výšce a rychlosti Mach 2,15, při níž byl testovací pilot Georgij Konstantinovič Mosolov vážně zraněn a musel se katapultovat při rychlosti Mach 1,78. Vývoj letounu byl nakonec kvůli nevyřešeným technickým problémům zastaven, přičemž některé technologie a zbraně byly později využity u MiG-23, například střely R-23 a radar Sapfir-23.

Bojové nasazení a služba

Je-8 nebyl nikdy zaveden do sériové výroby ani operační služby, protože vývoj byl ukončen již po dvou prototypových strojích. Jeho konstrukční řešení a některé komponenty však ovlivnily další sovětské stíhací letouny, zejména MiG-23, který se stal jeho nepřímým nástupcem.

Zajímavosti

Časté otázky

Kolik prototypů Mikojan-Gurevič Je-8 bylo postaveno?

Byly postaveny pouze dva prototypy v letech 1960–61.

Proč byl vývoj Je-8 ukončen?

Vývoj byl ukončen kvůli nevyřešeným technickým problémům, včetně exploze motoru během testování.

Jaké zbraně měl Je-8 nést?

Plánována byla výzbroj dvou řízených střel vzduch-vzduch K-13.

Jaký motor poháněl Je-8?

Byl poháněn jedním turbovrtulovým motorem Tumansky R-21 s tahem 46,05 kN bez přídavného spalování a 70,55 kN s přídavným spalováním.

Podobná technika

Zdroje