Typtwin-engined single-seat heavy fighter
ZeměSoviet Union (Ukrainian SSR)
Zavedení1939
VýrobceTairov OKO
Výzbroj1 × 37 mm AM-37 cannon, 2 × 20 mm ShVAK cannon
Posádka1

Specifikace

Země původuSovětský svaz

Popis

Tairov Ta-3 byl navržen jako těžký stíhací letoun s dvojicí motorů, určený především k doprovodu a ochraně bombardérů na dlouhých misích. Vývoj začal na základě požadavku sovětského letectva na dvoumotorový doprovodný stíhač, přičemž konkurencí byly stroje jako Grushin Gr-1, MiG DIS a Polikarpov TIS.

Konstrukce byla smíšená, s nosníky křídel z oceli 30KhGSA, žebry z hliníkové slitiny D1 a krytem z elektronové hořčíkové slitiny na náběžných hranách. Trup byl převážně z hliníkové slitiny D1, tvořený polo-monokokovou konstrukcí, s dřevěným ocasem. Kabina byla kompaktní, s pancéřováním vpředu i vzadu. Výzbroj byla soustředěna v přední části trupu, zahrnující dvě kulomety 12,7 mm BS a čtyři kanóny ShVAK. Motory byly umístěny v podkřídlových gondolách a poháněly protiběžné vrtule, čímž se eliminoval točivý moment při změně výkonu.

První let proběhl 31. prosince 1939, pilotoval jej Yu. K. Stankevich. Po testech LII a problémech s motorem byla konstrukce upravena – druhý prototyp měl prodloužený trup, dvojici ocasních ploch a silnější motory s levotočivou rotací vrtulí. Třetí prototyp, přejmenovaný na Ta-3, byl vybaven motory M-89 a upravenou výzbrojí. Čtvrtý prototyp Ta-3bis s motory M-82 nebyl dokončen kvůli německé invazi a vývoj byl zastaven po smrti konstruktéra Tairova v roce 1941.

Bojové nasazení a služba

Vývoj a testování Tairov Ta-3 byly přerušeny kvůli druhé světové válce a německé invazi do SSSR. Letoun nebyl nikdy zaveden do sériové výroby ani do aktivní služby, a proto se nezúčastnil bojových operací. Vývoj byl definitivně ukončen po úmrtí konstruktéra Tairova v letecké nehodě v prosinci 1941.

Varianty

OKO-6

První prototyp s motory M-88 o výkonu 950/1000 hp, krátkým trupem a jedním ocasním kormidlem. Výzbroj tvořily 2 × 12,7mm kulomety BS a 4 × 20mm kanóny ShVAK.

OKO-6bis

Druhý prototyp s prodlouženým trupem, dvojitým ocasem a motory M-88R. Výzbroj byla 2 × 7,62mm kulomety ShKAS a 4 × 20mm kanóny ShVAK.

Ta-3

Třetí prototyp, přejmenovaný z OKO-6bis, s motory M-89 a zvětšeným rozpětím křídel. Výzbroj zahrnovala 1 × 37mm kanón AM-37 a 2 × 20mm kanóny ShVAK.

Ta-3bis

Nedokončený čtvrtý prototyp s motory Shvetsov M-82 o výkonu 1250 hp, jehož vývoj byl zastaven kvůli německé invazi. Výzbroj byla stejná jako u Ta-3.

Zajímavosti

Časté otázky

Kdy byl poprvé vzlet Tairov Ta-3?

První let proběhl 31. prosince 1939.

Jaká byla hlavní výzbroj Ta-3?

Hlavní výzbroj tvořil 1 × 37 mm kanón AM-37 a 2 × 20 mm kanóny ShVAK.

Proč nebyl Ta-3 zaveden do sériové výroby?

Vývoj byl zastaven kvůli německé invazi a úmrtí konstruktéra Tairova v roce 1941.

Jaké motory poháněly Ta-3?

Použity byly motory Tumansky M-88R a M-89, u plánovaného prototypu Ta-3bis měly být motory Shvetsov M-82.

Podobná technika

Zdroje