Siemens-Schuckert R.I
Siemens-Schuckert R.I je bojové letadlo. Země původu: Německo.
Specifikace
| Země původu | Německo |
|---|
Popis
Siemens-Schuckert R.I byl velký třípříčkový dvouplošník s nestejně dlouhými, nezarovnanými křídly a plně uzavřenou kabinou. Pohon zajišťovaly tři vnitřně umístěné motory Benz Bz.III o výkonu 112 kW (150 hp) každý, které přenášely výkon přes hřídele na dva vrtule umístěné na mezikřídlových vzpěrách blízko trupu. Podvozek tvořily dělené jednotky s dvojitými koly a ocas byl podepřen párem ocasních kol. Zadní část trupu byla rozdělena na horní a dolní část, což umožňovalo volné pole palby dozadu. Celá konstrukce byla drátově vyztužená dřevěná a potažená plátnem.
Vývoj vedli bratři Bruno a Franz Steffenové, kteří provedli první zkušební let 24. května 1915. Let byl předčasně ukončen kvůli přehřívání převodovek, přičemž další testy odhalily nadměrné vibrace v pohonném systému. Po odstranění těchto problémů byl letoun připraven na přejímací lety Idfliegu v červnu 1915, kdy byl úspěšně dopraven z Neumünsteru do Döberitzu a absolvoval přibližně 24 testovacích letů před vojenským přijetím 26. července 1915.
Bojové nasazení a služba
Dne 13. října 1915 byl R.I přidělen k průzkumné jednotce Feldfliegerabteil 31 ve Slonimi. Nicméně řada nehod a poruch mu zabránila v operačním nasazení. V březnu 1916 byl rozebrán a poškozený při přepravě železnicí vrácen do Berlína, kde byl opraven a od poloviny roku 1916 do roku 1918 sloužil jako cvičný letoun v jednotce Riesenflugzeugersatzabteilung (Rea). Části letounu byly vystaveny v berlínském muzeu až do zničení během druhé světové války.
Varianty
Původní prototyp a první vyrobený bombardér s třemi motory Benz Bz.III.
Jedna z šesti objednaných variant s výkonnějším motorem Maybach HS, vyvinutá z R.I.
Další varianta z objednávky šesti letounů, odlišná konstrukčně od R.I.
Varianta z objednávky šesti letounů, s odlišným vývojem oproti R.I.
Další varianta z objednávky šesti letounů, vyvinutá samostatně.
Součást šesti objednaných letounů, lišící se konstrukcí a motory.
Poslední z objednaných šesti variant, vyvinutá z původního R.I.
Zajímavosti
- První zkušební let provedli bratři Bruno a Franz Steffenové, kteří byli zároveň konstruktéry letounu.
- Letoun měl neobvyklý pohon – tři motory uvnitř trupu poháněly dva vrtule přes hřídele na mezikřídlových vzpěrách.
- R.I měl zadní část trupu rozdělenu na dvě části, což umožňovalo volné pole palby dozadu.
- Poškozený R.I byl po opravě používán jako cvičný letoun až do konce první světové války.
- Části letounu byly vystaveny v berlínském muzeu až do jejich zničení během druhé světové války.
Časté otázky
Jaký byl pohon letounu Siemens-Schuckert R.I?
Letoun byl poháněn třemi vnitřně umístěnými motory Benz Bz.III o výkonu 112 kW (150 hp) každý, které přes hřídele poháněly dva vrtule na mezikřídlových vzpěrách.
Kdy byl Siemens-Schuckert R.I přijat do služby?
Letoun byl vojensky přijat 26. července 1915 po úspěšných testovacích letech.
Jaké bylo bojové nasazení letounu Siemens-Schuckert R.I?
R.I byl přidělen k průzkumné jednotce, ale kvůli technickým problémům nebyl nikdy operačně nasazen a později sloužil jako cvičný letoun.
Jaké byly hlavní konstrukční rysy Siemens-Schuckert R.I?
Velký třípříčkový dvouplošník s nestejně dlouhými křídly, vnitřně umístěné motory a zadní část trupu rozdělená pro volné pole palby dozadu.